K této otázce mě dovedl jeden
článek na internetu, náhodně objevený a překladačem přeložený.
Psalo se v něm o Tillandsii xerographice pěstované pro vývoz
v guatemalských pěstírnách. Článek končil dost
pesimistickou větou, že 99,5% v pěstírnách vypěstovaných
xerographic určených k prodeji uhyne. Nevím nakolik je to
číslo objektivní, zmíněná tilandsie asi k těm úplně
bezproblémovým patřit nebude. Možná se sám zařadím do této
statistiky, protože se i ta má xerographica po několika letech,
kdy krásně rostla momentálně už delší čas nachází ve stavu
tak napůl živá.
Tillandsia xerographica, foto (c) Martin Hetto
On je asi úděl pokojových kytek
všeobecně nepříliš optimistický. Pokud jsou považovány pouze
za okrasný doplněk, jako věc, jsou asi tak dlouhodobé, jak dlouho
plní tento úkol.
Před pár lety jsem na výstavě
vyslechl hovor dvou návštěvnic. Jedna říkala té druhé, že si
na této výstavě nakoupí vždy nějaké levné tilandsie, dá si
je do písku a že jí tak vydrží celé léto. Jak to přesně
myslela netuším, domnívám se, že pro zmíněné rostliny to ale
asi moc dobrou perspektivu nemělo. To jistě není ojedinělý
názor. Tilandsie na kameni často poslouží jako dárek, co potom
s takovým dárkem bude dál, to už je druhá věc. Kolegyně
se o takovém dárku vyjádřila, v tom smyslu, že když se
tilandsie neměla k ničemu, tak ji přestala rosit. Jiná ji po
odkvětu vyhodila. Ani asi netušila, že po odkvětu odnoží a
poroste dál.
Nemůžu nikomu vnucovat svůj názor,
že je spoustu jiných okrasných předmětů, třeba krásné
kameny, nerosty, pokud chce někdo mít kus přírody doma a nechce
tomu věnovat čas a péči.
Můj názor, že rostlina je živá
bytost a tím, že si ji obstaráme za ni máme i určitou
odpovědnost by se mnohým mohl zdát přehnaný. Přesto musím
napsat, že na názoru považovat živé rostliny jen za krátkodobé
okrasné předměty shledávám něco velmi divného. Na druhou
stranu pěstírny kytek, zahradnické závody a obchodníci také
musí být z něčeho živi. Každý si vztah a přístupke svým
rostlinám musí najít sám. Také nemůžu popřít, že i já se
hlavně v minulosti dost lehce loučil s rostlinami, které
mě „přestaly bavit“. Alespoň jsem se je většinou snažil
někomu dát.
Tilandsie na jedné straně můžeme
brát jako vcelku atraktivní exoty, které jen tak zavěšené, nebo
položené vypadají zajímavě, opravdu mohou i bez větší a
pravidelné péče vydržet za srovnatelnou cenu několikrát déle
než kytky řezané.
Tillandsia araujei, foto (c) Martin Hetto
Na druhou stranu je můžeme brát jako
velmi jedinečnou formu rostlinného života, značně dlouhověkou,
která po odkvětu přežívá ve svých potomcích,
odnožích.V případě tilandsiích s prodlužujícím se
stonkem po odkvětu krátce za květním klasem začne rostlina znovu
růst tak, že ani nemusíme mít pocit, že je to nová rostlina.
Myslím, že ve vhodných podmínkách mohou tilandsie, nebo přesněji
jejich potomstvo žít celá desetiletí, asi bych napsal i staletí,
ale to je na délku lidského života přece jen nepředstavitelně
dlouhá doba. Tak to je ohledně toho, jak dlouho s námi taková
tilandsie může v optimálním případě v bytě vydržet.
A co od tilandsií můžeme čekat dál?
To záleží, na našich očekáváních. Pokud jsou přehnané,
můžeme být zklamáni, pokud už máme jasno, co můžeme čekat,
nebo nemáme přehnaná očekávání, budeme pravděpodobně mile
překvapeni.
Myslím, podle svých zkušeností, že
tilandsie patří mezi kytky, které se za přiměřenou péči ve
většině případů odvděčí dobrým růstem. Alespoň já mám
s nimi daleko lepší zkušenosti, než s ostatními
sukulenty. Nemůžeme ale čekat rychlý růst. Tilandsie si rostou
svým pomalým tempem, mají času dost. Ty nejrychlejší stačí za
rok vykvést, odnožit a jejich odnože to samé zopakují příští
rok. Jiné kvetou až po několika letech. Přesto, že rostou
pomalu, někdy opravdu velmi pomalu, za pár let zjistíte, že
namísto jedné malé rostliny máte docela rozměrný trs. U těch
s prodlužujícím se stonkem vás zase po čase překvapí jeho
délka. Ale bývá to změna v řádu několika let, ne týdnů
a měsíců. Kdo má rád rychle a viditelně rostoucí kytky, nebo
komu chybí trpělivost, asi by mohl být tilandsiemi zklamán.
Tillandsia edithae, foto (c) Martin Hetto
I když mají některé tilandsie velmi
pěkné, barevné květy a jejich květní klasy, jiné mají
květenství, která mají mnoho za sebou postupně dlouhou dobu
vykvétajících květů, některé z tilandsií mají jako
bonus i květy voňavé. Je otázkou, zda pěstovat tilandsie v první
řadě pro jejich květy. Pokud máte velké množství tilandsií,
pravděpodobně vždy nějaká pokvete. To proto, že řada z nich
je zvyklá kvést tak, jako ve svém původním domově na jižní
polokouli, uprostřed naší zimy. Kdo má potřebnou trpělivost,
dřív nebo později se u většiny tilandsií květu dočká, ale je
jistě hodně jiných kytek, které kvetou výrazněji a častěji
větším květem.
U tilandsií je kvetení svým způsobem
stejně jako třeba u netřesků a agáví tím posledním, co udělá
konkrétní jedinec na konci svého života, i když i potom může
žít i několik dalších let. Obklopen svým potomstvem, odnožemi,
které jistě dlouhý čas vyživuje.
Proč si tedy vlastně za své oblíbené
rostliny vybrat tilandsie? Za sebe bych asi odpověděl, že je to
ze začátku asi stejné, jako když se zamilujete, o příčinách
nepřemýšlíte, důvody nerozebíráte. Prostě chcete mít objekt
svého zájmu ve své blízkosti. To, jestli ze zamilovanosti bude
něco víc, to ukáže čas a pokud ano, budeme uvnitř přesvědčeni,
že těmto rostlinám rádi věnujeme svůj čas. A je jedno, že se
nám líbí kvůli svému tvaru, nebo pro sametový povrch listů.
Pro zajímavou šedou, nebo zelenošedou barvu, která by se někomu
mohla zdát naprosto nezajímavá. Pro někdy zvláštní listy, nebo
jen zdánlivě obyčejné, trávě podobné. Rádi se na ně díváte,
pozorujete jejich sice pomalý, ale časem viditelný růst. Časem
už sami poznáte, kdy je která kytka spokojená a kdy jí něco
chybí.
Pokud budeme chtít, aby nám dobře
rostly, budeme se o ně muset starat a bude to stát i nějaký čas.
Podle toho, kolik jich máme. To záleží na tom, nakolik jim
propadneme. Nakonec, potřeba o někoho, nebo něco se starat je
většině lidí vlastní a myslím, že je to i jedna z věcí,
dávající našim životům smysl.
Od tilandsií můžeme čekat asi to
samé, jako od jiných, doma pěstovaných kytek. Podle toho, jak se
jim budeme věnovat, nám dobře, nebo hůře porostou. To bude
záležet na tom, co tilandsie, nebo jiní zelení oblíbenci mohou
čekat od nás.
Žádné komentáře:
Okomentovat