neděle 29. července 2012

Co můžeme čekat od tillandsií ? (A co mohou čekat tillandsie od nás?)


K této otázce mě dovedl jeden článek na internetu, náhodně objevený a překladačem přeložený. Psalo se v něm o Tillandsii xerographice pěstované pro vývoz v guatemalských pěstírnách. Článek končil dost pesimistickou větou, že 99,5% v pěstírnách vypěstovaných xerographic určených k prodeji uhyne. Nevím nakolik je to číslo objektivní, zmíněná tilandsie asi k těm úplně bezproblémovým patřit nebude. Možná se sám zařadím do této statistiky, protože se i ta má xerographica po několika letech, kdy krásně rostla momentálně už delší čas nachází ve stavu tak napůl živá.

Tillandsia xerographica, foto (c) Martin Hetto

On je asi úděl pokojových kytek všeobecně nepříliš optimistický. Pokud jsou považovány pouze za okrasný doplněk, jako věc, jsou asi tak dlouhodobé, jak dlouho plní tento úkol.
Před pár lety jsem na výstavě vyslechl hovor dvou návštěvnic. Jedna říkala té druhé, že si na této výstavě nakoupí vždy nějaké levné tilandsie, dá si je do písku a že jí tak vydrží celé léto. Jak to přesně myslela netuším, domnívám se, že pro zmíněné rostliny to ale asi moc dobrou perspektivu nemělo. To jistě není ojedinělý názor. Tilandsie na kameni často poslouží jako dárek, co potom s takovým dárkem bude dál, to už je druhá věc. Kolegyně se o takovém dárku vyjádřila, v tom smyslu, že když se tilandsie neměla k ničemu, tak ji přestala rosit. Jiná ji po odkvětu vyhodila. Ani asi netušila, že po odkvětu odnoží a poroste dál.
Nemůžu nikomu vnucovat svůj názor, že je spoustu jiných okrasných předmětů, třeba krásné kameny, nerosty, pokud chce někdo mít kus přírody doma a nechce tomu věnovat čas a péči.

Můj názor, že rostlina je živá bytost a tím, že si ji obstaráme za ni máme i určitou odpovědnost by se mnohým mohl zdát přehnaný. Přesto musím napsat, že na názoru považovat živé rostliny jen za krátkodobé okrasné předměty shledávám něco velmi divného. Na druhou stranu pěstírny kytek, zahradnické závody a obchodníci také musí být z něčeho živi. Každý si vztah a přístupke svým rostlinám musí najít sám. Také nemůžu popřít, že i já se hlavně v minulosti dost lehce loučil s rostlinami, které mě „přestaly bavit“. Alespoň jsem se je většinou snažil někomu dát.

Tilandsie na jedné straně můžeme brát jako vcelku atraktivní exoty, které jen tak zavěšené, nebo položené vypadají zajímavě, opravdu mohou i bez větší a pravidelné péče vydržet za srovnatelnou cenu několikrát déle než kytky řezané.
Tillandsia araujei, foto (c) Martin Hetto

Na druhou stranu je můžeme brát jako velmi jedinečnou formu rostlinného života, značně dlouhověkou, která po odkvětu přežívá ve svých potomcích, odnožích.V případě tilandsiích s prodlužujícím se stonkem po odkvětu krátce za květním klasem začne rostlina znovu růst tak, že ani nemusíme mít pocit, že je to nová rostlina. Myslím, že ve vhodných podmínkách mohou tilandsie, nebo přesněji jejich potomstvo žít celá desetiletí, asi bych napsal i staletí, ale to je na délku lidského života přece jen nepředstavitelně dlouhá doba. Tak to je ohledně toho, jak dlouho s námi taková tilandsie může v optimálním případě v bytě vydržet.
A co od tilandsií můžeme čekat dál? To záleží, na našich očekáváních. Pokud jsou přehnané, můžeme být zklamáni, pokud už máme jasno, co můžeme čekat, nebo nemáme přehnaná očekávání, budeme pravděpodobně mile překvapeni.

Myslím, podle svých zkušeností, že tilandsie patří mezi kytky, které se za přiměřenou péči ve většině případů odvděčí dobrým růstem. Alespoň já mám s nimi daleko lepší zkušenosti, než s ostatními sukulenty. Nemůžeme ale čekat rychlý růst. Tilandsie si rostou svým pomalým tempem, mají času dost. Ty nejrychlejší stačí za rok vykvést, odnožit a jejich odnože to samé zopakují příští rok. Jiné kvetou až po několika letech. Přesto, že rostou pomalu, někdy opravdu velmi pomalu, za pár let zjistíte, že namísto jedné malé rostliny máte docela rozměrný trs. U těch s prodlužujícím se stonkem vás zase po čase překvapí jeho délka. Ale bývá to změna v řádu několika let, ne týdnů a měsíců. Kdo má rád rychle a viditelně rostoucí kytky, nebo komu chybí trpělivost, asi by mohl být tilandsiemi zklamán.

Tillandsia edithae, foto (c) Martin Hetto

I když mají některé tilandsie velmi pěkné, barevné květy a jejich květní klasy, jiné mají květenství, která mají mnoho za sebou postupně dlouhou dobu vykvétajících květů, některé z tilandsií mají jako bonus i květy voňavé. Je otázkou, zda pěstovat tilandsie v první řadě pro jejich květy. Pokud máte velké množství tilandsií, pravděpodobně vždy nějaká pokvete. To proto, že řada z nich je zvyklá kvést tak, jako ve svém původním domově na jižní polokouli, uprostřed naší zimy. Kdo má potřebnou trpělivost, dřív nebo později se u většiny tilandsií květu dočká, ale je jistě hodně jiných kytek, které kvetou výrazněji a častěji větším květem.
U tilandsií je kvetení svým způsobem stejně jako třeba u netřesků a agáví tím posledním, co udělá konkrétní jedinec na konci svého života, i když i potom může žít i několik dalších let. Obklopen svým potomstvem, odnožemi, které jistě dlouhý čas vyživuje.

Proč si tedy vlastně za své oblíbené rostliny vybrat tilandsie? Za sebe bych asi odpověděl, že je to ze začátku asi stejné, jako když se zamilujete, o příčinách nepřemýšlíte, důvody nerozebíráte. Prostě chcete mít objekt svého zájmu ve své blízkosti. To, jestli ze zamilovanosti bude něco víc, to ukáže čas a pokud ano, budeme uvnitř přesvědčeni, že těmto rostlinám rádi věnujeme svůj čas. A je jedno, že se nám líbí kvůli svému tvaru, nebo pro sametový povrch listů. Pro zajímavou šedou, nebo zelenošedou barvu, která by se někomu mohla zdát naprosto nezajímavá. Pro někdy zvláštní listy, nebo jen zdánlivě obyčejné, trávě podobné. Rádi se na ně díváte, pozorujete jejich sice pomalý, ale časem viditelný růst. Časem už sami poznáte, kdy je která kytka spokojená a kdy jí něco chybí.

Pokud budeme chtít, aby nám dobře rostly, budeme se o ně muset starat a bude to stát i nějaký čas. Podle toho, kolik jich máme. To záleží na tom, nakolik jim propadneme. Nakonec, potřeba o někoho, nebo něco se starat je většině lidí vlastní a myslím, že je to i jedna z věcí, dávající našim životům smysl.
Od tilandsií můžeme čekat asi to samé, jako od jiných, doma pěstovaných kytek. Podle toho, jak se jim budeme věnovat, nám dobře, nebo hůře porostou. To bude záležet na tom, co tilandsie, nebo jiní zelení oblíbenci mohou čekat od nás.  

Žádné komentáře:

Okomentovat