Když chcete pěstovat kytky v omezeném
prostoru, jste postaveni před rozhodnutí, zda pěstovat více
malých rostlin, nebo méně, ale větších rozměrů. U tilandsií to platí také a já před
pár lety tyto miniatury cíleně vyhledával. Dnes dám také
přednost menším kytkám (ne proto, že by se mi ty větší
nelíbily, ale prostě na ně není místo), ale ty úplně nejmenší už
nevyhledávám. Těch pár co mám mi stačí, také se zhoršuje
zrak, takže si tu krásu těch miniatur už tak nevychutnám. Také
je pravda, že ty větší jsou většinou o dost atraktivnější.
Tillandsia mollis, foto (c) Martin Hetto
Jedna z těch miniatur přesto patří
k mým největším oblíbencům. Dostal jsem ji jako dárek
k jedné z objednávek tilandsií. Zdála se mi tehdy tak
titěrná, že jsem i zapochyboval, zda z ní něco bude. Na
druhou stranu mě ihned zaujala svým originálním vzhledem. Tato
dvouřadá miniatura vypadá trochu nadsazeně popsáno jako složená
z titěrných bílých sametových sirek.Co je malé, to je milé
v jejím případě platí zcela určitě.
Tillandsia mollis, foto (c) Martin Hetto
Přivázal jsem jí ke spodní části
větve, na které byla zavěšená už jiná tilandsie a čekal, co
bude dělat.
No, je to víc než osm let a co
udělala. Rostla sice viditelně, za to pomalu. To tilandsie, se
kterou sdílela větev rostla podstatně rychleji, až tomuto
drobečkovi podstatně stínila. Musel jsem ten konec větve
s Tilandsií molis uříznout a pověsit samostatně. Na větší
světlo, které ji viditelně jako typické „stříbrné“
tilandsii udělalo dobře. Pěkně zhoustla, narostly nové odnože,
nové kořeny, tedy v tomto případě kořínky. I když na své
miniaturní rozměry už je jí za těch víc jak osm let docela
pěkný trs (12 cm na délku, 10 cm na šířku a 9cm výšku,
nejdelší jednotlivé listy max. 3,5 cm), dodnes ještě
nekvetla. Její květy jsou stejně miniaturní, nahnědlé barvy,
jak jsem viděl na fotkách na internetu. Jejich nepřítomnost
rostlince krásu neubírá.
Při hledání na internetu jsem se
dozvěděl, že pochází z Bolívie, kde roste ve větších
trsech na skalách, ve výšce kolem 2700m nad mořem. Z toho by
se dalo usuzovat, že to bude hodně otužilá rostlina, byť vypadá
hodně křehce.
detail listů, foto (c) Martin Hetto
Teď ji mám přímo na okně,
odpoledne na ni po třetí hodině pár hodin svítí slunce. Od jara
do ještě pěkné části podzimu ji ráno rosím třikrát až
pětkrát týdně, podle slunce a tepla. V zimě tak dva až
třikrát skromnější dávkou vody. Myslím, že dřív tato miniaturní
tilandsie nebyla tak snadno k sehnání, dnes je hlavně díky
firmě Kakteen – PH –flora k sehnání i u nás.
Žádné komentáře:
Okomentovat