Tillandsia mollis

Když chcete pěstovat kytky v omezeném prostoru, jste postaveni před rozhodnutí, zda pěstovat více malých rostlin, nebo méně, ale větších rozměrů. U tilandsií to platí také a já před pár lety tyto miniatury cíleně vyhledával. Dnes dám také přednost menším kytkám (ne proto, že by se mi ty větší nelíbily, ale prostě na ně není místo), ale ty úplně nejmenší už nevyhledávám. Těch pár co mám mi stačí, také se zhoršuje zrak, takže si tu krásu těch miniatur už tak nevychutnám. Také je pravda, že ty větší jsou většinou o dost atraktivnější.

Tillandsia mollis, foto (c) Martin Hetto

Jedna z těch miniatur přesto patří k mým největším oblíbencům. Dostal jsem ji jako dárek k jedné z  objednávek tilandsií. Zdála se mi tehdy tak titěrná, že jsem i zapochyboval, zda z ní něco bude. Na druhou stranu mě ihned zaujala svým originálním vzhledem. Tato dvouřadá miniatura vypadá trochu nadsazeně popsáno jako složená z titěrných bílých sametových sirek.Co je malé, to je milé v jejím případě platí zcela určitě.

Tillandsia mollis, foto (c) Martin Hetto

Přivázal jsem jí ke spodní části větve, na které byla zavěšená už jiná tilandsie a čekal, co bude dělat.

No, je to víc než osm let a co udělala. Rostla sice viditelně, za to pomalu. To tilandsie, se kterou sdílela větev rostla podstatně rychleji, až tomuto drobečkovi podstatně stínila. Musel jsem ten konec větve s Tilandsií molis uříznout a pověsit samostatně. Na větší světlo, které ji viditelně jako typické „stříbrné“ tilandsii udělalo dobře. Pěkně zhoustla, narostly nové odnože, nové kořeny, tedy v tomto případě kořínky. I když na své miniaturní rozměry už je jí za těch víc jak osm let docela pěkný trs (12 cm na délku, 10 cm na šířku a 9cm výšku, nejdelší jednotlivé listy max. 3,5 cm), dodnes ještě nekvetla. Její květy jsou stejně miniaturní, nahnědlé barvy, jak jsem viděl na fotkách na internetu. Jejich nepřítomnost rostlince krásu neubírá.

Při hledání na internetu jsem se dozvěděl, že pochází z Bolívie, kde roste ve větších trsech na skalách, ve výšce kolem 2700m nad mořem. Z toho by se dalo usuzovat, že to bude hodně otužilá rostlina, byť vypadá hodně křehce.

detail listů, foto (c) Martin Hetto

Teď ji mám přímo na okně, odpoledne na ni po třetí hodině pár hodin svítí slunce. Od jara do ještě pěkné části podzimu ji ráno rosím třikrát až pětkrát týdně, podle slunce a tepla. V zimě tak dva až třikrát skromnější dávkou vody. Myslím, že dřív tato miniaturní tilandsie nebyla tak snadno k sehnání, dnes je hlavně díky firmě Kakteen – PH –flora k sehnání i u nás.