Tato tilandsie ke mně přišla jako
bezejmenná. Nepřišla. Přinesl jsem si, ještě přesněji koupil
jsem ji asi před jedenácti lety v květinářství coby
tilandsii, která mě zaujala tím, jak byla malá.
Tillandsia brachycaulos var. multiflora, foto (c) Martin Hetto
V té době jsem o tilandsiích
moc nevěděl, šlo o předčasně oddělenou odnož, která kupodivu
přežila. Přežila, pomalu přirůstala, až mi došlo, že nijak
malá nebude. Přineslo to jakési ponaučení, které nijak důsledně
nedodržuji, že je lepší vědět, jak málo a hlavně jak hodně
tilandsie, kterou si chci pořídit poroste.
Tilandsie brachycaulos rostla asi
z důvodu předčasného oddělení dost pomalu, to mohu
posoudit zvlášť dnes, kdy mi pokvete její potomek, který zůstal
na mateřské rostlině.
Zatím co jí trvalo dlouhých osm let,
než se dostala do květu, její potomek to zvládl téměř přesně
za tři roky a k tomu je ještě větší, než jeho rodič.
Dnes má průměr listové růžice víc jak třicet centimetrů, na
výšku pár přes dvacet.
Z toho je patrné, že oddělovat
odnože tilandsií předčasně není moc dobré. Je otázkou, zda je
to vůbec dobré, nebo prospěšné, tedy pokud nás to neživí,
nebo prostorově příliš neomezuje.
Pokud v přírodě některá
tilandsie roste v trsu, bude ji v trsu zřejmě lépe i
v náhradním domově. A ty tilandsie, které mívají jediného
potomka, jejich předek, někdy i předci asi lépe vyživí, než
když bude už jako mladá odnož oddělen.
Jméno brachycaulos jak jsem se dočetl
se vztahuje ke krátkému stonku květního klasu. Už když se
objeví ve středu ještě zelené růžice, je na co se těšit.
Nakonec Martin nafotil průběh celého
letošního kvetení, které probíhalo od začátku srpna a i když
teď v polovině září už pomalu končí, nějaký květ
možná ještě vykvete. Jeho fotky jsou jistě přesvědčivějším
důkazem, proč si tilandsie zaslouží pozornost.
Žádné komentáře:
Okomentovat