Člověk by měl vnímat svět kolem
sebe všemi smysli. Myslím, že ten, který nám od dob našich
předků nejvíc zakrněl je čich. Ale i s tím co zbylo,
můžeme občas ucítit něco příjemného. Myslím, že vůně
některých rostlin je velmi příjemná. Přiznávám, že květy,
které voní, rostlinám zajišťují docela velké plus.
Tak tomu je i při výběru tilandsií
a tak to bylo i s Tilandsií mallemontii o které jsem se dočetl
jak v knize, tak i na internetu, že její modré, nebo fialové
květy příjemně voní.
Když byla v nabídce, objednal
jsem ji. Myslím, že byla z nějaké americké pěstírny,
možná i díky delší cestě se ke mně dostal malý trsík
jemných, nepříliš dlouhých větviček a lístků zdánlivě
téměř bez života. Stačilo pár dnů každé ráno vydatně rosit
a ukázalo se, že všechny rostlinky jsou živé. Tilandsie vydrží
víc, než se na pohled zdá.
První rok se nic moc nedělo. Druhý
rok v létě se objevilo několik tenkých stonků květenství
a já čekal na to, až se květy otevřou, zda budou modré, nebo
fialové. Jak jistě vidíte na fotkách a jak jsem viděl i já,
byly bílé. To je také pěkná barva. Zpočátku to bylo mírné
zklamání, jako když něco očekáváte a dostanete něco jiného.
Za těch pár let jsem si už na ty malé, bílé a opravdu příjemně
i když slabě vonící kvítky zvykl a každé léto je už
očekávám. Na každém jednotlivém stonku bývají většinou dva
po sobě rozkvétající květy.
Na internetu jsem někde četl, že
Tilandsie mallemontii kvete téměř neustále. Možná tak ve své
domovině, v Brazílii, kde by měla růst v trsech coby
epifyt v deštných pralesech. Ona má snahu kvést ještě
během zimy. Vytvoří květní klasy, ale květy se nikdy nevyvinou
do opravdového kvetení. Mají příliš málo světla. Tato bíle
kvetoucí forma je dost malá, nevím, zda se vyskytuje v přírodě,
nebo zda jde o kultivar.
Po nějakém čase jsem si koupil ještě
jednu, podstatně větší formu této tilandsie. I když docela
dobře přirůstá a větví se, zatím ještě nekvetla.Co o této dvouřadé, subtilní
tilandsii ještě napsat. Na internetu jsem četl, že má ráda
častější rosení, po kterém by měla co nejdřív oschnout. Má
ráda čerstvý vzduch, jako každá tilandsie. V létě by měla mít ochranu
před přímým sluncem, zvlášť kolem poledne. Měla by vydržet
teploty od deseti do třiceti stupňů. Já ji rosím podle ročního období
tak dva až třikrát týdně. V létě, když se chystá kvést
téměř každé ráno.
Žádné komentáře:
Okomentovat