neděle 17. února 2013

Hoya heuschkeliana


Další voskovkou, kterou bych chtěl představit je opět jedna z těch malých, po aklimatizaci celkem dobře rostoucích – Hoya heuschkeliana. To zvláštní jméno dostala po Dexterovi Heuschkelovi, sběrateli hoyí. Pochází z Filipín, podle toho, co jsem našel na internetu konkrétně z provincie Sorsogon. Tam se vyskytuje na malém území, na úpatí sopky Bulusan.

To nejzajímavější, co na této malé voskovce je, jsou její květy. Velmi malé, tak 3 nebo 4mm velké. Jejich krása a neobvyklý tvar vynikne především na zvětšených fotografiích. Tím tvarem připomínají květy některých dischidií, ale jak jsem se dočetl, botanické znaky květů heuschkelianu řadí k voskovkám. Nakonec dischidie a hoyi jsou blízké příbuzné, jak příslušností k čeledi Asclepiadaceae (klejichovité), tak i místem výskytu a způsobem života.
I tato voskovka ke mně dorazila ze Švédska, které má zřejmě početnou základnu pěstitelů hoyí. Pokud se podíváte na stránky www.myhoyas.com můžete tam najít voskovku z tohoto článku hned ve třech různých provedeních. S růžovými květy, které jsou zřejmě nejrozšířenější. Potom žlutokvětou Hoyu heuschkelianu cajanoae, která má mít květy o něco větší. A nakonec heuschkelianu s panašovanými listy, jejíž květy jsou také růžové, ale výrazně tmavší. Prý i výrazněji vonící.
Tedy ty květy by měly údajně vonět jako karamel, nebo med. Já u těch mých necítil nic. Možná to bylo tím, že zatím nekvetla v takovém množství. Když jsem o ní četl na stránkách několika pěstitelů, získal jsem dojem, že kvete téměř nepřetržitě a roste velmi rychle.
Ta má se po zakořenění a zasazení první rok aklimatizovala, další rok jen pomalu přirůstala. Rychleji rostla až třetím rokem, kdy se také koncem léta objevil první květ, který byl pro ten rok i poslední. V loňském roce kvetla sice celé léto a podzim, ovšem bylo to vždy tak po jednom, dvou, možná jednou i po třech těch minitrsících. Květ vydrží asi týden. On je ten květ tak malý, někdy trochu schovaný za listem, že pokud nejste přímo u rostliny, nemusíte si ani všimnout, že kvete. Přesto je to má oblíbená hoya. Možná i pro své malé, hladké, někdy trochu prohnuté lístky moc příjemné zelené barvy(délka nejčastěji kolem 5cm, šířka2,5cm). Další živý pozdrav ze vzdáleného, exotického místa.
  

Žádné komentáře: