O této brazilské
tilandsii jsem už psal a zřejmě ještě psát budu. Mám ji ve
vícero provedení, abych tak napsal, když nevím, zda by bylo
správnější napsat formách, nebo variantách.
Ta dnešní araujei
je trochu jiná tím, že její prodlužující se tělo má profil
jako písmeno U, jenže takové širší. Listy rostou souměrně
podle jedné osy, shora je tilandsie otevřená. Za devět let, co se
u mě na okně pomalu prodlužuje se protáhla ze sympatických
šesti, sedmi centimetrů na bezmála centimetrů devadesát. To by
možná vedlo ke správné otázce, zda je takto dlouhá tilandsie
vhodná pro pěstování v bytě. Začnu s tím proč ano.
Jako malá vypadala
mimořádně pěkně. To vypadá celkem i teď, kdy už za ty roky
několikrát kvetla a o hodně přirostla do délky a díky
odnožování po odkvětu i do šířky. Jednotlivé odnože mají
stále stejně dlouhé tuhé listy, hustě, kompaktně rostoucí, i
stejnou šířku. Další výhoda je výhodou všech tilandsií
s prodlouženým stonkem. I když od počátečního konce
odumírají a usychají, na tom druhém, kde přirůstají nejnovější
listy jsou stále jako nové.
Možná mám
zbytečné obavy araujei zkrátit. Zatím se na své místo ještě
složí, časem ji to určitě nemine. Další výhoda, celkem
pravidelně, jednou až za dva roky pěkně kvete. Myslím, že mohu
napsat, že je jednou z těch bezproblémových tilandsií. Teď
v zimě ji rosím dvakrát týdně, aby přirůstala co
nejpomaleji, až bude víc světla, tak o jednou týdně víc. Chce
co nejvíc světla i když s přímým sluncem za oknem jsem
opatrnější. Ranní a večerní by ji určitě nevadilo.
A ta nevýhoda, což
je její relativní délka může být pro někoho i výhodou. Možná
by si někdo přál jen několik výrazných, pozornost poutajících
tilandsií a tou tato tilandsie určitě je.
Žádné komentáře:
Okomentovat