V době, kdy
jsem měl na nové tilandsie ještě místo, objednával jsem jich
vždy víc, aby poštovné nebylo dražší, než tilandsie. Objednat
si jednu, nebo dvě tilandsie se mi zdálo málo. Tak aspoň tři.
Bylo to téměř před šesti lety, dvě, které jsem chěl už byly
vybrané, tak namátkou podle fotek ještě jednu.
Ta třetí byla
právě Tilandsie chiapensis. Hned jak dorazila, padla mi do oka
mnohem víc než ty, pro které jsem objednal novou zásilku. Vlastně
ty dvě mě nakonec nějak moc nenadchly – možná jsem od nich
příliš očekával. Chiapensis bych naopak zařadil mezi mé
nejoblíbenější.
Čím mě tak
nadchla? Už jako relativně malá, ač jistě už několik let
stará, ze semene vypěstovaná tilandsie měla pěkný tvar listové
růžice, díky hustým šupinkám sametový povrch a hlavně v době,
kdy bylo víc světla a slunce měli její listy takovou hezkou
barvu. Trochu do růžovohněda, ale jen takový odstín, který se
zvýraznil, když byla rostlina mokrá.
Původně malá
rostlina, možná tak o průměru pěti centimetrů se pomalu a jistě
zvětšovala. Ne, chiapensis nepatří k nejmenším tilandsiím
(dnes průměr růžice kolem 30cm) , to jí ale rád prominu. Ta
její sametová, zajímavě zbarvená a pěkně rostlá růžice to
plně vynahradí. A když po těch několika letech, loňského srpna
ukázala ve svém středu kousek vyvíjející se ho květenství,
bylo to další příjemné překvapení. Květní klas, a v tomto
případě označení klas opravdu sedí se pomalu zvětšoval a
prodlužoval pár měsíců. Na internetu jsem se dočetl, že by
rostlinu měl zdobit až rok. Za to samotné květy, ty pro velkou
část tilandsií typické tmavofialové trubičky vydrží jen dva,
tři dny než zvadnou. Bylo jich sice víc, sedm, ale na květenství
této tilandsie je zajímavější víc květní klas, než květy
samé.
Tilandsie chiapensis
je mexický endemit, pochází z nejjižnějšího mexického
státu Chiapasu. Je to jedna z nejchudších oblastí Mexika,
obyvatelé jsou většinou indiáni, příbuzní s Mayi.
V tomto státu se kromě mnoha přírodních krás, kaňonů a
vodopádů nachází i mnoho archeologických pokladů. Nejznámější
jsou možná mayské chrámy v Palenque.
V jaké
nadmořské výšce roste Tilandsie chiapensis nevím, předpokládám,
že na jihu Mexika je slunce a světla a tepla dostatek. To bychom
ji měli dopřát i v našich podmínkách. Umístění na okně,
nebo co nejblíž oknu. Ranní a odpolední slunce, polední raději
ne. Rosím ji dva až třikrát týdně, podle roční doby, světla
a tepla. V současném bytě přezimuje při teplotách kolem
20°, v tom minulém tak
kolem 17°.
kolem 17°.
Za zmínku stojí i
zajímaví kříženci této tilandsie. Madre, Majestic, Padre,
Silver Trinket a Silverado. Kdo se chce dozvědět, kdo je jejich
druhým rodičem a podívat se jak vypadají, najde je na fcbs.org
v galerii kultivarů tilandsií.
Žádné komentáře:
Okomentovat