Ano, nepřepsal jsem se. Tentokrát to
nebude Hoya, ale Hosta. Podobný název, rozdílné rostliny.
Najde se i něco, co mají společného.
Početnou řadu fanoušků, obě mají kluby svých příznivců a
narůstá počet pěstitelů, kteří jim věnují část svého času
i prostoru.
Jak jsem se dostal k Hostám, nebo li
Funkiím, Bohyškám? Ještě jsem se dozvěděl další pěkný
název, Jitrocelová lilie. Znám je už hodně dlouho, mnohem dřív,
než jsem se dozvěděl, jak se jmenují. Co pamatuji, patří mezi
stálice našich zahrad, a nejen u nás. I na dovolené na Korfu na
zahradě rostla a kvetla.
Dočetl jsem se, že host je něco mezi
23 až 45 druhy. Pochází z Číny, z Japonska, z Korejského
poloostrova. Ten velký rozptyl v počtu druhů bude daný snad tím,
že všechny hosty až na jednu výjimku mají stejný počet
chromozomů a dají se vzájemně křížit. Toho už jistě v dávné
minulosti využili tamní zahradníci. A co teprve ti dnešní. Dnes
má Hosta 1600 registrovaných kultivarů, podle jednoho zahraničního
zahradnictví dokonce 3000.
Mně se hosty na zahradách vždy
líbily, kdybych měl zahradu, určitě by tam nějaká nechyběla.
Před pár lety jsem v jednom katalogu zahradních rostlin uviděl
fotku miniaturní hosty. Hosta Blue Mouse Ears, u které bylo
uvedeno, že se dá pěstovat i v nádobách. Letos na jaře jsem
opět narazil na nějaké stránky, které se hostám věnují a kde
je popisují jako nenáročné, nevymrzající kytky, jejichž malé
druhy se dají pěstovat i na balkoně. Ty „Modré myší uši“,
jak zní překlad názvu té malé hosty by se mně na balkon také
ještě vešly.
Jak se mi takový nápad usadí v
hlavě, je jasné, že to nemůže dopadnout jinak, než jak to
dopadlo. Pěkných pár hodin jsem si na internetu vyhledával
stránky věnující se hostám.
Byl jsem překvapený, kolik krásných
kultivarů bylo vyšlechtěno. Asi nic pro milovníky botanických
druhů, ale toto šlechtění má své oprávnění. Různé barvy,
tvary listů, velikosti. To už nejsou jen nějaké nevýrazné listy
někde na zahradě, ale dominanty a ozdoby zahrad. Pokud se chcete
podívat na to, co mám na mysli, zkuste si zadat
http://buddgardens.com a
proklikejte se po jejich PhotoGallery. Stačí se jen podívat na
tyto stránky, nebo nějakého jiného nějakého zahradnictví,
které se věnuje jejich pěstování. Zahraniční nebo i naše.
Nemohl jsem nenarazit na www.hosta.cz,
které patří pod Zámecké zahradnictví Ctěnice. Když jsem
zjistil, že je na kousek za Prahou, téměř na trase, kudy
pravidelně několikrát do roka projíždíme, bylo rozhodnuto. Už
po prvních krocích za bránou mi bylo jasné, že jsem na správném
místě, přesně na takovém, kde se mi líbí a kde bych se vydržel
dlouho procházet a jenom se dívat na ty pěkné kytky kolem. K
zahradnictví přiléhá zámecká zahrada, která je také moc
pěkným místem.
V zahradnictví byla ochotná paní,
která mě provedla zahradnictvím a ukázala krásné hosty, kterých
tam pěstují několik stovek druhů a kultivarů. Od těch
trpasličích, které jsou oproti těm větším a velkým stále
ještě ve značné menšině. Měl jsem z těch prohlížených
internetových stránek vypsané ty malé druhy, chtěl jsem i
nějakou s pestřejším zbarvením listů.
Nakonec jsem si kromě miniaturní Blue
Mouse Ears koupil ještě Hostu Hig Society. Ta první je mladá
rostlina, tedy jejich pěkný trs. Výška rostlin je zatím do 10cm.
Jednotlivé listy na krátkém stonku jsou dlouhé 3 až 5cm, široké
tak 2-3cm. Na to, jak jsou malé mají poměrně velké a výrazné
květenství. Tato mladá rostlina zatím moc nekvete, jak vidíte z
fotky, má jedno květenství s několika květy. Pokud jak doufám
přežije zimu, bude snad už příští rok květů víc.
Hig Society je pomalu rostoucí
kultivar, který by měl mít na jaře žlutý střed zelených
listů, měnící se časem v bílou. Pár dnů potom, co jsem je
dovezl se v jeho středu začalo vyvíjet květenství. To
nepřesahuje výšku listů. Hosta Hig Society je už o poznání
větší, výška téměř 25cm, konce listů v největší
vzdálenosti od sebe jsou něco přes 40cm. Jako hosta s bílým,
nebo žlutým listem snese víc dopoledního slunce. Hosty jsou jinak
spíš stínomilné, ty zelené a modrozelené vyžadují větší
přistínění, než ty pestrolisté. Dřív byly řazené mezi
liliovité, dnes mezi chřestovité.
Hosty jsou mrazuvzdorné trvalky, které
se každým rokem obnovují. Jejich oddenky přezimují v zemi. Ty
pěstované v nádobách by měli zimu také vydržet, určitě bude
záležet i na tom, jaká je nádoba, kde je umístěná. Zřejmě je
na zimu obalím papírem, tak by na balkoně měli přežít. Pokud
to dobře dopadne, zřejmě se ještě někdy ve Ctěnicích, kde se
mně velmi líbilo pro nějakou stavím.
1 komentář:
Pane Kopecky, Vy byste měl mít zahrádku. Ja jsem propadla hostám před několika lety a kouty v zahradě, kde hosty převažují, mám nejraději. Stromy, hosty, kapradiny, škornice (tu myslím máte na balkoně taky) a oměje. No jsou i jiné krásné kytky. Eva Egertová
Okomentovat