Tilandsie harrisii patří k sedmi
druhům zařazeným na seznam Cites, tedy druhům vyžadujícím
celosvětovou ochranu. T. harrisii pochází z Guatemaly. To její
zařazení k rostlinám v přírodě vzácným a ohroženým mělo a
má zřejmě i jednu světlou stránku. Pěstírny tilandsií i
evropští pěstitelé ji dokázali namnožit v takovém množství,
že byla a snad i doposud je stálicí v nabídce tilandsií a tak se
kvůli ní nikdy nemusí trmácet do Guatemaly a riskovat, že bude
při jejím trhání chycen.
To, že je relativně dobře dostupná
a nepatří mezi nejdražší by ale v žádném případě nemělo
snižovat její hodnotu coby krásné a dobře rostoucí tilandsie.
Pěkná je růžice jejích téměř „bílých“ listů, jejichž
šupinky jim dávají téměř sametový povrch.
Ta má harriska je u mě tak pět,
šest let. Dorazila sympaticky malá kytka s vyvíjejícím se
květenstvím. To se ale nějak nedovyvinulo, zakrnělo, místo květů
jsem se dočkal jedné odnože. Ta se měla k světu a za chvíli
velikostí původní rostlinu překonala. Byla v minulém bytě na
okně ve druhé řadě za jinou tilandsií a jak se tak stále
zvětšoval, nějak se už nemohla vejít. To mělo za následek pár
opakovaných pádů, díky kterým jsem poznal, jak snadno se její
listy zlomí.
Nakonec jsem to už nevydržel a našel
jí jiné místo u francouzského okna, dostala takové malé
štokrle, ze kterého se mi ji při mé „šikovnosti“ opět
podařilo shodit. Opět to odnesla zlomeným listem. Přiznám se, že
už mi při manipulacemi s tilandsiemi mnohá spadla a odnesla to
zlomeným listem. Má T.harrisii v tom však drží smutné
prvenství. Ale ani to ji neodradilo a rostla dál a víc. Možná to
bylo i tím, že jsem z těch jejích pádů měl špatné svědomí
a snažil jsem se jí to vynahradit zvýšenou péčí.
V novém bytě si na regálu na okně
spolu s T.ixioides pro sebe zabrali šířku jednoho křídla okna s
přesahem do druhého. Před nějakým měsícem jsem viděl, že se
chystá kvést. Její zvláštní klas se docela rychle vyvíjel. Byl
nejprve zelený, potom oranžový a nakonec zčervenal. Minulou
sobotu se objevily první květy, fotky jsou z neděle.
Celá tilandsie i s květenstvím má
na délku bezmála padesát centimetrů. Jednotlivé, zahnuté listy
měří kolem 25cm. Stonek květenství je dlouhý téměř 20cm. Asi
jsem ji docela vykrmil.
Na internetu jsem toho opět moc
nezjistil. Jedna zajímavost se týká jejího jména. Byla
pojmenována po Billu Harrisovi, kanaďanovi, kterého nadchla
Guatemala na tolik, že se do ní přestěhoval. Nějak spolupracoval
s americkým pěstitelským podnikem Rainforest Flora, který se
zabývá pěstováním tilandsií a bromélií. Ta Guatemala se mu
stala osudnou, začátkem roku 1986 tam byl zavražděn. Asi je
slabou útěchou, že po něm byla pojmenována tato pěkná
tilandsie.
Ještě pár slov k jejímu pěstování.
Už její vzhled napovídá, že vyžaduje co nejvíce světla. A
také dostatek zálivky. V bytových podmínkách při obvyklých
teplotách se jí docela daří. Ale pozor na ty lámavé listy.
Žádné komentáře:
Okomentovat