O této tilandsii jsem toho na
internetu moc nenašel. Možná to bude tím, že je malá, nenápaná,
nenápadně kvetoucí. Už její název odkazuje na podobnost s
trávou jílkem, latinsky Lolium.
A jílek, to je také taková nenápadná
tráva. Ta podobnost se týká květů. Podél stonku jílku jsou
miniaturní klásky rozmístěny cik cak proti sobě, stejně jako
kvítky loliacey. Nevím jak ostatním příznivcům tilandsií, u
kterých se tato malá tilandsie zabydlela, ale u mě většinou
naroste květní klas s „poupaty“. Tím to většinou končí,
žluté kvítky z nich vykouknou málokdy, čímž je tilandsie
trávě ještě podobnější.
Minulý týden se ale tilandsii
zachtělo vykvést naplno, květ byl vyfocen a Tilandsie loliacea
může být krátce představena. Aby byla představena ve své
velikosti, uvedu, že celý trs složený z nějaké desítky, nebo
dvou desítek rostlin je jedenáct centimetrů široký, přibližně
stejně vysoký a asi deset centimetrů silný. Kolik těch rostlin v
něm je, nejde přesně poznat. Nejdelší jednotlivé listy jsou tak
maximálně čtyři centimetry dlouhé, většinou kratší. Před
devíti lety, kdy ke mně dorazil to byl malý trsík a nevzpomínám
si už, z kolika rostlin se skládal. Nejméně ze čtyř až sedmi.
Jak šel čas, jednotlivé rostlinky
vykvétaly, odnožovaly, ty nejstarší se po pár letech rozloučily.
Ty, co rostli na trsu úplně nejdál od okna také někdy odešly.
Trs jako správný žijící a vyvíjející se organismus trochu
měnil tvar, stárnul, „mohutněl“, zároveň se zmlazoval novými
rostlinami.
Z toho mála, co jsem o loliacee našel
na internetu je to, odkud pochází. Z Bolívie a z Brazílie. Kniha,
ze které beru znalosti o tilandsiích „Pěstujeme tilandsie“
uvádí ještě Paraguayi a Argentinu.
Tak velké území by mohlo být
příčinou trochu odlišných forem této rostliny. Měla by růst
jak na stromech, tak i na skalách.
I když je tato tilandsie zdánlivě
nenápadná, patří mezi mé oblíbené a je na tom „protekčním“
okně, kam jde nejvíc světla. To ke svému životu jistě
potřebuje. Zálivku dostane tak třikrát týdně. Při pěstování
v bytech žije samozřejmě v rozmezí teplot našich bytů. Podle
toho, jak roste bych napsal, že ji docela vyhovují. A jak se s ní
rozloučit? Zřejmě větou, že co je malé, to je milé je i u této
tilandsie docela na místě.
Žádné komentáře:
Okomentovat