Dischidia ovata, neboli Dischidia
Watermelon je podle mnohých jedna z nejhezčích dischidií.
Pokud se někdo s dischidiemi náhodou
ještě nesetkal, a chtěl by se o nich dozvědět víc, doporučuji
stránky výborného pěstitele a odborníka na epifyty pana Ing.ZdeňkaJežka, od kterého rostliny dnes představené pocházejí.
Jen laicky a krátce. Dischidie a Hoya
jsou blízce příbuzné epifytní liány. Dischidií je kolem
osmdesáti známých druhů, pocházejí většinou z tropických
oblastí Indočíny. Některé z nich jsou vhodné pro pěstování v
našich bytech. Některým dischidiím rostou dva typy listů, jiné
mají některé listy přetvořené v jakési vaky, snad jako
zásobníky vody nebo i úkryty pro pro spřátelené mravence.
Některé, jako Dischidie ovata mají
listy prostě jen pěkné. Pochopitelně je věcí vkusu a názoru,
co je pěkná kytka, pro mě je Dischidie ovata přímo krásnou
kytkou. Kytkou, kterou jsem měl v seznamu svých přání už pár
let, kdy u nás zrovna dostupná nebyla. Letos na jaře se mi toto
přání splnilo.
Protože to není první dischidie od
zmíněného pana pěstitele, tři další mi na oknech visí a žijí
a kvetou už pár let, měl jsem už trochu představu, co bude
D.ovata chtít. Když před těma asi pěti, šesti lety dorazily ty
minulé dischidie namontované na kouscích dřeva, pochyboval jsem,
že na nich takřka z ničeho mohou dlouho žít. V bytě není
vlhkost jako ve skleníku, tak jsem ze začátku rosil každý den
ráno i večer. To jim dělalo jistě dobře. Potom, když se
zabydlely, stačilo už jen jednou denně, v zimě podle teploty a
světla tak dvakrát, třikrát. Nakonec, když dischidie málo
zaléváte, listy jsou svraštělé, když je potom pořádně
prolijete, zas se pěkně napnou a ztloustnou.
Asi by pro ně, stejně jako pro
tilandsie byla nejvhodnější dešťová voda, občas s kapkou
hnojiva. No, ty mé se musí spokojit s převařenou. Na povrchu
jejich listů jsou potom vidět mapy z vysrážených solí, možná
to trochu kazí estetický dojem, ale rostliny rostou a kvetou celkem
spokojeně.
D. ovatu jsem do té doby, než začala
viditelně růst rosil pořádně ráno i večer. Teď pokud nejsou
velká horka každý den ráno. Odvděčuje se za to viditelným,
snad spokojeným růstem. Fotky jsou víc než měsíc staré,
výhonků je o něco víc a jsou delší. Jak vidíte, jsou to dvě
různé formy listů, D.ovata je známa z více forem. Ta z většími
listy je na kolíku vysokém 17cm, ta s menčími 16cm. Aby jste měli
představu o velikosti uvedené rostliny. Té, co má menší listy
rostou nové výhonky velmi zajímavě vybarvené. Ty oválné až kulaté malé listy mají jakoby sametový povrch. Žíly na nich jsou téměř bílé, každý list trochu jiný vzor, každý je originál.
Dischidie se podle toho, co jsem vyčetl
dobře pěstují v závěsných květnících ve směsi mechu,
polozetlelých listu a rašeliny. Měla by být dobře propustná.
Zálivka častá, ale rostliny by neměly stát ve vodě, zvlášť
při nižších teplotách, aby nepřišly o kořeny. Myslím, že
tyto malé a při splnění několika málo podmínek pro pěstování
velmi vděčné a vytrvalé kytky by si v našich bytech a oknech
zasloužily větší rozšíření.
Žádné komentáře:
Okomentovat