Tillandsia capitata var. Domingensis
jak už její název napovídá pochází z Dominikánské republiky.
Pokud zrovna nemáte atlas po ruce, nebo nebyl ve škole zeměpis
vaším oblíbeným předmětem, napovím, že je to stát v
Karibském moři, který se rozkládá na východní části ostrova
Hispaniola v souostroví Velké Antily. Ve druhé, západní části
je Haiti. (To se mi to hraje na chytrého, když jsem to před
chvílí vyčetl z internetu.)
On je totiž internet, co se týká
informací o T. capitatě. var. Domingensis víc než skoupý. A tak
jsem alespoň začal s ostrovem, odkud pochází. Hispaniolu
„objevil“ Kryštof Kolumbus, za což mu domorodci byly jistě
velmi vděční a otroci z Afriky, které tam následně dovezli
ještě víc. Ale to už je relativně dávná minulost i když Haiti
dodnes patří k nejchudším státům ve světě. Dnes se do této
oblasti jezdí na luxusní dovolenou, Kryštof Kolumbus prý toto
místo označil rájem na zemi. Každopádně podnebí je vlhké,
tropické. Průměrné teploty jsou mezi 16 a 30°C. Roční úhrny
srážek jsou také vysoké.
Z toho můžeme odvodit, co bude mít
dnes zmiňovaná tilandsie ráda. Teplo, vlhko a samozřejmě co
nejvíce světla. A teď už konečně k této tilandsii. Jak jsem na
internetu vyrozuměl, jsou trochu nejasnosti o platnosti jejího
názvu, protože z tohoto ostrova by měla pocházet nejméně jedna
další capitata. Var. Domingensis se ale vztahuje k té, která je
známá jen z jedné lokality, na vápencové skále zvané El Penon
v jihovýchodní části ostrova. Tato tilandsie se vyznačuje nižším
vzrůstem, úzkými listy. A tím, co jí dělá tak zajímavou a
atraktivní. „Vínovou“ barvou, kterou si uchovává i v našich
evropských podmínkách. Tedy tak je to napsáno na internetu, i s
tou barvou. Konečně na fotkách vidíte a posoudíte sami. Její
barva sice více vynikne na mokrých listech, mně se líbí ten
zvláštní odstín za sucha.
K té své T.capitatě var. Domingensis
jsem přišel před osmi lety na první návštěvě u pana
Ing. Heřtuse v Sibřině. Nejprve mě právě tou pro tilandsie
atypickou barvou zaujal jeho sbírkový exemplář. Když jsem viděl,
že jsou momentálně na prodej i malé rostliny tohoto druhu, po
chvíli váhání jsem si také jeden koupil.
Musím přiznat, tak úplně mi na
první pohled do oka nepadla, byla až tou poslední tilandsií,
kterou jsem si ten den vybral. Dnes ale už patří k mým
nejoblíbenějším. Dá se říci i k těm nejprotekčnějším. Má
velmi dobré místo na tom nejsvětlejším okně a ve dnech, kdy je
teplo a slunce ji rosím každý den.
Nemůžu vám zatím představit její
květ. Ta první rostlinka hned před těmi osmi lety vypadala, že
bude kvést. Ale opravdové kvetení se nekonalo, neukázal se žádný
květ. Na druhou stranu začalo růst víc odnoží, to jsou ty, ze
kterých se skládá vyfocený trs. Tři, které směřují přímo k
oknu jsou větší a výrazněji zbarvené. Dvě menší na zadní
straně trsu jsou víc do zelena. I v tomto případě se ukazuje,
jak je dostatek světla pro tilandsie (a nejen pro ně) důležité.
V nejširším místě je trs široký třicet centimetrů, výškou
ale nedosahuje ani polovinu. Jednotlivé listy mají na délku nejvíc
kolem dvanácti, třinácti centimetrů, list má na šířku ve své
širší části tak půl centimetru.
Takto narostla za těch pět let a
nějaký měsíc. Řekl bych, že patří mezi ty pomalu rostoucí
tilandsie.
Dá se říci, že by mohla tato krásná
tilandsie díky svým úzkým listům někomu připomenout třeba trs
nějaké zajímavě zbarvené trávy. Proč ne, nic proti trávě,
ale v tom případě jde o opravdu moc krásný trs, který bude
určitě ozdobou nejen temperovaných skleníků, ale i světlých a
slunných oken.
Žádné komentáře:
Okomentovat