Dnes vám představím jeden krásný
sukulent, který jak se zdá roste dobře i v paneláku. Je to taková
trochu atypická gasterie. Od svých početných příbuzných, které
se drží při zemi, se Gasterie rawlinsonii odlišuje především
růstem do výšky.
To může být zavádějící. Ve svém
domácím prostředí, kde roste na skalách spíš visí dolů. Tak
tedy jinak, vytváří výrazný stonek. Na tom stonku rostou listy
buď dvouřadě podle jedné osy, nebo ve spirále.
Gasterie rawlinsonii pochází z Jižní
Afriky, z provincie Eastern Cape, v přírodní rezervaci
Baviaanskloof. Roste na stěnách pískovcových skal nebo na velmi
chudé zemině, základem které je písek. Průměrná maximální
teplota v tomto místě je kolem 25°C, minimální 9°. Většina
rostlin Gasterie rawlinsonii roste na zastíněných místech
zmíněných skal.
Já se s touto gasterií setkal poprvé
téměř před osmi lety ve skleníku jednoho z našich největších
pěstitelů sukulentů, pana Mgr. Petra Pavelky v Letňanech. Zaujala
mě na první pohled, zdála se mně taková „divná“. Ale
protože se mě přesně takové kytky líbí, nemohl jsem na ni
zapomenout a o rok, nebo dva později jsem si ji na tom samém místě
koupil.
A udělal jsem dobře, protože se
ukázala jako bezproblémová kytka. Roste pomalu, ale jistě. Jak
jsem se dočetl na internetu, je to dlouhověká rostlina. Konečně
délka jejích metrových stonků na skalách, kde žije je toho
důkazem. Ta má se za těch šest nebo sedm let dobrala výšky
necelých patnácti centimetrů.
Nejdelší listy měří něco mezi
pěti až šesti centimetry, široké jsou jeden a půl centimetru.
Původní rostlina už má tři děti, jedno je ale ještě tak malé,
že na fotce není téměř vidět. Gasterie rawlinsonii už také
několikrát kvetla. Na fotkách je její první kvetení. Poslední
fotky jsou z dnešního odpoledne, když je srovnáte s těmi
pořízenými před pár lety, uděláte si představu o tom, jak
rychle roste.
Místo má na okně, v minulém bytě
měla možná o něco víc světla a slunce. Ale ani teď se nezdá,
že by nějak strádala, nebo nepatřičně vytahovala. Je zasazená
v zemině pro kaktusy a sukulenty smíchané s pískem a pemzou.
Zalévám ji jednou týdně, v zimě nepatrným množstvím vody, od
jara do podzimu podle tepla vydatněji. V tomto období do vody
přidám občas i kapku hnojiva.
Gasterie rawlisonii se mně tak
zalíbila, že jsem chtěl sehnat i její druhou formu, která má
listy rostlé rovnoměrně proti sobě v jedné řadě. Místa je
málo, kytek, co bych ještě chtěl je ještě dost, tak
pravděpodobně zůstanu jen u této.
Dnes jsem vybral odkazy na tři starší
a méně známé písničky Mike Oldfielda. První dvě nevyšly na
žádné řadové desce, jen na singlech a na výběrech. Třetí je
z CD Island. Snad se vám budou líbit.
Žádné komentáře:
Okomentovat