Tak jsem se dočkal květu u jedné z
latifolií. Tilandsie latifolia patří mezi velmi rozmanité a
proměnlivé druhy. Jsou mezi nimi rostliny malé i velké. Dotyčná,
kterou dnes představím patří mezi ty malé a její květ je ještě
menší. Tedy rostlina je nižší na výšku. Za těch pět, nebo
šest let co ji mám vytáhla do deseti centimetrů. Za to listy jsou
delší, šířka průměru růžice je patnáct centimetrů.
Už minulý rok vyhnala květní klas
latifolia minima. Ta je této trochu podobná, i když menší a má
kratší, hezky prohnuté listy. Jenže z toho klasu nevykoukl téměř
za půl roku jediný květ. Potom klas začal usychat a kousek pod
ním vyrostla nová rostlina. Latifolii minimu vidíte na fotce coby
nekvetoucí.
U té, co vykvetla minulý týden to
dlouho také vypadalo, že se snad kvetení opět nedočkám, Možná
tilandsie čekala na lepší slunečné počasí, každopádně si
dávala na čas. Potom se tedy objevil miniaturní kvítek. Jeden den
vykoukl, ani se pořádně nerozvinul. Druhý den, kdy ho Martin
fotil byl zřejmě rozkvetlý, jak nejvíc uměl a třetí den už
uvadal. V tomto týdnu to zopakoval druhý květ. Jestli bude ještě třetí, to nevím.
Tilandsie latifolie jsou docela pěkné
a bezproblémové kytky, takže toto kvetení je u některých z nich
trochu jako malý, docela malý bonus navíc. Tilandsie latifolie pocházejí z Peru a Ekvádoru. Vyskytují se na pouštích u moře, kde rostou v písečných dunách, šplhají do vyšších výšek, až do 3500 metrů nad mořem. Rostou i na skalách, i jako epifyty.
Jak jsem se dočetl, právě v nížinách
jsou nejvíc ohroženy lidskou činností. Zemědělstvím, lidským
osídlením, pastvou. Údajně je místní lidé používají i jako
palivo. Tak snad je tam všechny nespálí a nezlikvidují, aby
nemuseli přežívat jen ve sbírkách botanických nadšenců.
Dnes se rozloučím jednou
čtyřicetčtyři let starou písničkou sester Elefteriadu, podle
mého názoru majitelek krásných, ne zcela doceněných hlasů.
Přidám ještě jednu o rok mladší a známější písničku.
1 komentář:
Pane Kopecký, prosím, kde hledáte údaje o pěstování jednotlivých druhů, mám ve skleníku stinnější místo a chtěla bych tam vytřídit ty, co jim to je milé, a tím bych si uvolnila místo na ty nové, které bych ještě chtěla. Zjistila jsem, že mám nejraději ty, které se právě chystají na květ, je vidět, že jim péče svědčí a jestě nezačínají stárnout. Teď mám nakvetlé dvě trochu odlišné fuchsičky a jsou precisní.
Děkuji za informaci, eva.egertova@gmail.com zdravím, Eva Egertová
Okomentovat