O všech v názvu zmíněných
sukulentních rostlinách jsem se už před nějakým časem
zmiňoval.
S příchodem jara začaly všechny
kvést a já asi před měsícem poprosil Martina, aby je opět
vyfotil.
Jsou zas o něco větší, nebo
rozrostlejší v případě Dischidie ovaty.
První fotky patří Sedu suaveolens.
Přezimovalo v bytě, pár centimetrů od skla okna, aby mělo co
nejvíce světla. Velmi omezenou zálivku dostávalo jednou týdně,
ne přímo pár kapek, spíš nějakou tu malou lžičku.
Před nějakým měsícem se začala na
růžici nejblíže ke sklu okna vyvíjet tři malá květenství.
Důkaz, že kytka, kterou by nekvetoucí většina lidí typovala na
echeverii, echeverií není. Ještě nějaký den a Sedum suaveolens
se přestěhuje na lodžii, kde bude až do září.
Euforbií moc nemám, i když letos tři
malé přibyly. V bytě se osvědčily, tedy pokud je na ně kus
místa přímo na okně, kde mají dostatek světla a občas i
slunce.
Jak už jsem se dříve zmiňoval,
euforbie moc nechutnají potvorám, kterým jinak ostatní sukulenty
chutnají. Euphorbia cylindrifolia za těch osm let, co ji mám hodně
vyrostla, přesto si udržuje zatím přijatelnou velikost.
Euphorbia francoisii si mě získala
tou zvláštní kresbou na listech. Obě tyto euforbie mají moc
pěkné a zvláštní, docela pevné a sukulentní listy. Myslím, že
pokud jim dokážete v bytech poskytnout dostatek světla a třeba i
nějakou tu hodinu slunce ve dnech, kdy je na obloze, odvděčí se
vám sice pomalejším, ale dobrým růstem. Zálivka jako u
ostatních sukulentů, já je zalívám jednou týdně celý rok, v
zimě stejně symbolicky, jako u předchozí rostliny.
Nedávno jsem na internetu prohlížel
nabídku knih nakladatelství Brázda. Adresa www.ibrazda.cz
.
V rubrice Doprodej knih s velkou slevou
jsem narazil i na knihu o euforbiích „Pěstujeme euforbie od
našeho zřejmě nejznámějšího pěstitele sukulentních rostlin
pana Gratiase, kterou napsal s panem Noskem. I když další euforbie
už budou přibývat jen výjimečně, (líbí se mně především
ty menší z Madagaskaru) knihu jsem si ještě se dvěma dalšími
knihami z té výhodné nabídky objednal.
Dischidie ovaty rozkvetly v obou
formách, co od minulého jara mám. Vzhledem k tomu, že jsou na
dřevěném kolíku, kde mají jako podklad jen trochu mechu, snažím
se je rosit každý den. Ta forma s většími listy odkvetla dřív,
než došlo k focení.
Květy měla téměř stejné, možná
měly jen trochu jiný odstín. Jsou docela nenápadné, malé, ale
svým způsobem jsou také moc pěkné.
Když už jsem dnes psal o kytkách,
které už tu jednou byly, bude to tak i u dnešního hudebního
odkazu.
Nedávno jsem dal odkaz na Beckovo
poslední album, dnes to bude jeho předposlední, Sea Change:
Žádné komentáře:
Okomentovat