Ještě se vrátím k ostrovu Santa Rosa, který se nachází v Kalifornii, západně od Los Angeles. Je to druhý největší kalifornský ostrov a od roku je součástí Národního parku Channel Islands ( Národní park Normanské ostrovy ). To, co jsem se o ostrovu dozvěděl, bylo přeloženo pomocí automatického překladače, doufám, že nebudu dál šířit nějaké mylné informace. Tak pokud to bylo správně přeloženo, na Santa Rose žil kdysi trpasličí mamut, nějaká obří myš a zřejmě nějaká nelétající husa, překladačem přeložena coby bezkřídlá. Dnes je největším původním savcem endemická liška. Jedním z dalších vzácných rostlinných druhů je vzácná borovice, Pinnus torreyana. Na ostrově se také našly archeologické nálezy, dokazující přítomnost lidí na ostrově už před 13 000 lety.
Dudleya gnoma byla v roce 1950 oficiálně objevena Reidem Moranem (to ještě neměla dnešní jméno). V té době patřil ostrov dvěma rodinám, které zde chovali dobytek a lovnou zvěř. V roce 1986 byl ostrov prodán Národnímu parku. Chov dobytka a lovné zvěře pokračoval do roku 1996, kdy byl z ostrova odvezen skot. Postupně od roku 2011 byly sníženy stavy nepůvodních losů a jelenů. V roce 1993 na ostrově pracovali botanici Národního parku Mc Cabe a Sarah Chaney. V té době byla část rostlin díky pasoucímu se skotu v dost špatném stavu. Těch rostlin bylo na ostrově napočítáno 3400. Tedy nevím, jak přesný je to údaj, ale na to, že jich na celém světě více nebylo, je to dost malé číslo.
Když Dudleyu gnomu neohrožoval skot, stali se pro ni v místě jejího výskytu sběratelé rostlin. Tady začala pomoc Arboreta UCSC v Santa Cruz, což je arboretum místní university. Tady je místními odborníky rostlina pěstována a rozmnožována, aby se mohla dostat k místním nadšeným pěstitelům rostlin a sukulentů. Výpěstky arboreta jsou každý rok prodávány zájemcům. Snad se podaří uspokojit zájem a poptávku po této krásné miniatuře a na ostrově Santa Rosa budou i v budoucnu tyto krásné malé rostliny růst.
Ta má je vzácný dar (opět) od Radky Matulové, která k té své přišla v nějaké německé pěstírně. Z toho je patrné, že už Dudleya gnoma překročila oceán a začala dobývat srdce a pozornost i evropských pěstitelů sukulentů. Myslím, že by nadchla i jiné pěstitele rostlin. Je otázkou, jak rychle ji pěstitelé a obchodníci dokážou namnožit, nebo dovézt, aby se dočkala širšího rozšíření mezi botanickými nadšenci.
Já dostal od Radky právě se rozdělující růžici, která po několika týdnech v substrátu z pemzy a zeminy pro sukulenty zakořenila. Na květináči byl postaven kelímek „nahrazující“ skleník. Možná by zakořenila i ve vodě, ale nechtěl jsem riskovat.
Nemůžu napsat, že by rostla úplně bez problémů. Největším problémem byla vlnatka, která se zabydlela ve starších, usychajících lístcích na vytvářejícím se stonku, nebo snad kmínku rostlinky. Postřik Fastem M nebo Spruzitem možná trochu pomohl, ale zároveň smyl voskový povrch lístků, který této rostlině dává nezaměnitelnou barvu. Myslím, že doopravdy pomohlo a rostlinu možná zachránilo až mnohokrát opakované zalití vodou s rozpuštěným Careem. Když rostlina vstřebala dost jedu, stala se pro vlnatku neatraktivní.
Bez vlnatky roste dá se říct bez problémů. Jak jsem se dočetl, většina dudleí ve svém přirozeném prostředí roste víc v zimě, v létě, ve velkých teplotách jejich kořínky ztrácejí schopnost přijímat vodu a při větších zálivkách mohou uhnít. Rostlinu tedy zalívám každý týden, ale vždy dost opatrně. Podle mého, zatím jen něco méně než čtyřletého soužití s ní bych napsal, že nejlépe roste na jaře a na podzim. Na druhou stranu, ze dvou vrcholových růžic jsou už čtyři, důkaz, že roste pomalu, ale přece. Místo má na okně v mém pokoji, na nejsvětlejším místě, kam jde pokud svítí pár hodin dopoledne slunce. Protože mám v pokoji kytek víc, než je zdrávo, snažím se mít pootevřené až otevřené okno v noci prakticky po celý rok, takže nedostatkem čerstvého vzduchu snad netrpí. Průměr květináče, ve kterém je umístěna je šest a půl centimetru, podle toho si můžete udělat představu o velikosti rostliny.
Nezbývá doufat, že ze i tato miniaturní dudleya u nás rozšíří. Před nějakým rokem jsem viděl v Baumaxu prodávat její větší příbuzné, tři druhy včetně krásné Dudley brittonii ve výprodeji za 60Kč. Snad se během času dostane do prodeje i tato zřejmě nejhezčí malá dudleya. Zasloužila by si to. Přeji jí, aby jako správný Munchkin zvítězila v boji o život, jak na ostrově Santa Rosa, tak i na všech nových místech, kde ji příznivci nejen sukulentních rostlin poskytnou ty správné podmínky k životu a ať se jim za to, co by gnóm, skřítek domácí odvděčí coby strážce pohody pěstitelů i jejich oblíbenců.
http://youtu.be/YYc9NPiVw7c
