Státní botanická zahrada na Madeiře
pro nás byla docela milým překvapením. Možná proto, že článek,
který jsem o ní četl mě spíš připravoval na zklamání. Také
jedna návštěvnice této zahrady, ubytovaná ve stejném hotelu
nebyla návštěvou této zahrady příliš nadšená. Srovnávala ji
s botanickou zahradou na Tenerife, která ji zaujala podstatně víc.
Když nic moc nečekáte, nebýváte
zklamáni. V tomto případě musím napsat, že těch pár hodin, co
jsme v této zahradě považuji za velmi příjemně prožitý čas.
Možná k tomu přispěl i hezký, slunečný den.
Základy dnešní botanické zahrady
vznikly už v roce 1881, kdy zde rodina Reidů, majitelů i dnes
stále jednoho z nejluxusnějších hotelů ve Funchalu založila
zahradu Quinta do Bom Sucesso.
Z té se stala 30.dubna 1960 dnešní
státní botanická zahrada, rozkládající se na 80 000metrech
čtverečních a čítající sbírku dvou a půl tisíce rostlin.
Musím přiznat, že dvě místa v této
zahradě mě příliš nenadchla. Prvním byla budova, něco jako
museum plné vycpaných, nebo v lihu naložených živočichů,
obývající ostrov a oceán. Připomnělo mi to staré, školní
přírodovědecké kabinety, které mě právě díky podobným
exponátům přišly docela morbidní.
Druhým místem byl jakýsi park, ve
kterém byly jehličnany, zřejmě nějaké cypřiše sestříhány
do rádoby pohledných spirál, koulí a jiných „uměleckých“
výtvorů. Příroda je nejvyšší umění sama o sobě a toto
vylepšování je alespoň podle mého názoru nepatřičné.
Jinak byla pro mě dnes zmiňovaná
zahrada pestrou kolekcí známých, méně známých i neznámých
rostlin, kde si většina návštěvníků nějaké hezké místo
vybere. Stromy, keře, sukulenty, kaktusy, palmy, cykasy, sbírka
bylin a zemědělských rostlin.
Mě nejvíce zaujalo jedno zelené
místo přímo u místního občerstvení, kde se mísila zeleň
krásných rostlin papyrusu se zelení kapradí, agave attenuata a
ještě nějaké visící, nebo popínavé rostliny. Žádné vzácné
rostliny, ale dohromady to působilo moc pěkně.
Žádné komentáře:
Okomentovat