Toto je jedna z mých nejoblíbenějších
tilandsií. I přes svůj velmi jednoduchý vzhled, možná právě
pro něj. Je ze zásilky dvou tilandsií od paní Hromadnik a i když
jsem tehdy objednával hlavně kvůli Tilandsii kirschnekii, tato
malá forma Tilandsie purpurey mně na první pohled zaujala víc.
Tilandsie purpurea pochází z Peru,
kde žije na pobřežním pásu pouští a polopouští. Je to
tilandsie s větším množstvím variant, lišících se velikostí
a výškou. Mám ještě jednu, podstatně větší s delšími
docela pěkně zahnutými listy, které se bohužel snadno lámou.
Purpurey vytvářejí podobně jako
Tilandsia paleacea větší trsy v písku a hlavním dodavatelem
vláhy jsou pro ně mlhy jdoucí od Tichého oceánu. Oblast ve které
žijí se vyznačuje vysokými teplotami a značným rozdílem mezi
nočními a denními teplotami. I v této oblasti je krátké období
silných dešťů, po dlouhou dobu do dalšího deště jsou odkázány
na již zmíněné mlhy.
Paní Hromadnik se na svých stránkách
zmiňuje o lokalitě malé formy Tilandsie purpurey. Když se na to
místo po létech znovu vrátili, byla na místě, kde tilandsie dřív
rostla, skládka. Jak je vidět, „pokrok“ se nedá zastavit.
Nevím jistě, zda ta má je potomkem rostlin z tohoto místa. V tom
případě by zásluhou paní Hromadnik potomci těch nebohých
tilandsiích přežívali alespoň na druhé straně zeměkoule.
V září jsem viděl, že se malá
purpurea chystá kvést. Bylo mi jasné, že než k tomu dojde,
nějaký měsíc to potrvá. Vzhledem k tomu, jaké mám zkušenosti
s paleaceou ze stejné oblasti a s jejími marnými pokusy o kvetení,
kdy se květenství najednou přestalo vyvíjet a zaschlo, nebyl jsem
příliš optimistický.
Ale květenství, tedy květní klas
stále přirůstal. Purpurea má sice nejsvětlejší místo, jaké
ji mohu poskytnout, přímo se opírá jedním listem o sklo okna.
Poslední dva měsíce byly na slunce a světlo více než skoupé. V
přírodě by se květní klas pěkně vybarvil, tady jen z té
strany u okna chytil trochu tmavší odstín.
Milé překvapení přišlo
předposlední týden starého roku, kdy vykoukl první květ. Hned
jsem Martina poprosil o vyfocení, co kdyby ten květ byl první i
poslední. Bílý, sytou fialovou lemovaný kvítek, asi 8mm velký
vydržel kvést čtyři, pět dnů. Na to, jak je malý docela silně
a příjemně voněl.
Potom začal kvést druhý a potom
třetí, další, po jednom až po dvou. Bylo jich zatím deset a
vypadá to, že ještě nějaký přibude.
O tom, že Tilandsie purpurea potřebuje
co nejvíce světla už jsem se zmínil. Tu mlhu pomocí postřikovače
zastupuji třikrát týdně, v teplých a světlých dnech s vyšší
intenzitou. A jak je tato malá forma malá? Úplná miniatura to
není. Celá kvetoucí kytka má do výška 27cm. Z toho na
květenství připadá těch centimetrů devět. Jednotlivé listy
jsou dlouhá tak do pěti centimetrů a protože nerostou vodorovně,
průměr růžice je v nejširším místě 9cm. Jsem zvědav, na
jakém místě začnou vyrůstat její potomci a kolik jich bude.
Snad u mě ještě dlouho vydrží, zatím to nevypadá, že by se na
místě našeho paneláku měla budovat skládka.
1 komentář:
Pěkňoučká, líbezná oku i nosu, zítra za světla, jestli vůbec nějaké bude, ohledám tu moji, ještě mi nekvetla, co kdyby se chystala.
Okomentovat