Dnešní článek by se také mohl
jmenovat, jak jedna kytka druhé život zachránila a svůj tak
prodloužila. Před pár lety, v době, kdy jsem
chtěl mít co nejvíce haworcií jsem si vyhlédnul i jednu méně
často pěstovanou. Varietu Haworcie chloracanthy, var. subglaucu,
která má trochu větší, růžice, zajímavě zelenošedě
zbarvené listy. A neodnožuje tak často jako známější, menší
a zelenější chlorantha var.denticulifera. Díky velikému
pěstiteli těchto krásných rostlin panu Susserovi se toto přání
splnilo.
Tato haworcie stejně jako ostatní
pochází z jihu Afriky, a i když nemusí plné slunce, k
uspokojivému růstu potřebuje dostatek světla, ranní, nebo pozdně
odpolední slunce také uvítá. Zálivka přiměřená, nesušit a
nepřelévat. U mě už ze zvyku a vzhledem k relativnímu teplu i
přes zimu dostávají napít jednou týdně, množství závisí na
období a světle, od symbolických pár kapek až po vydatnější
zalití (u sukulentů nikdy přelití).
Bohužel v době, kdy jsem měl většinu
sukulentů doma i v práci zamořených červci. Kytku jsem si coby
svou obzvláště oblíbenou vzal domů. Zpočátku dobře rostla, z
čehož jsem se ale neměl dlouho radovat. Haworcie jsou kytky
poměrně životaschopné a tak se tak snadno nerozloučí.
Bohužel, Haworcie chloracantha var.
subglauca chřaddla a chřadla, šlo to s ní od deseti k pěti a tak
mi ani tak moc nevadilo, že vedle ní vyrašil semenáček oxalisu.
Asi kvůli němu se květináč i se zbytkem toho, co zbylo z té
kdysi pěkné haworcie stěhoval s námi do našeho panelákového
bytu, kde jsem se před dvěma roky rozhodl zatočit s vlnatkou a
kořenovkou.
Nevím, jestli tento boj může být
někdy vyhraný na 100%, ale myslím, že i 90% je úspěch. Tak jsem
dvě jara za sebou zaléval své kytky doma i v práci roztokem z
granulátu Substral Careo a výsledek se dostavil. Díky tomu, že
nejsem moc pořádný, ba naopak spíš dost nepořádný a možná i
to dost je slabý výraz, jsem vedle toho oxalisu nechal i zdánlivě
neživou haworcii, pár zaschlých zkroucených lístků.
Substral Careo, kromě toho, že
likviduje i různé potvory je zároveň i hnojivem a tak nejeden
sukulent po několika zálivkách vypadal o hodně lépe, než dřív.
Sám sebe jsem se ptal, proč jsem to s tímto přípravkem nezkusil
už dřív, no, jednak jsem o něm nevěděl, ale hlavně jsem měl
vždy k používání této chemie v bytě vždy dost velký odpor.
Někdy to jinak nejde.
Haworcie, o které dnes píšu byla
největším překvapením, jak takový přípravek může působit.
Ze středu zdánlivě zaschlých růžic začaly vyrůstat nové
listy a výsledek, po necelých dvou letech vidíte na fotkách z
dnešního dne. Musím přiznat, že když jsem kytku dnes vytahoval
z regálu, zlomily se oxalisu jeho křehké, přes zimu zdegenerované
výběžky. Byl stejně už moc přerostlý, tak jsem téměř celý
stonek ulomil. Jestli obroste, bude haworcii dělat dál společnost.
Poslední rok už vypadal stejně dost nevzhledně, tak ho na oplátku
ta haworcie chránila před vyhozením. Myslím, že každý život,
i časově omezený má svou cenu, a to se týká každé kytky i
každého z nás.
Žádné komentáře:
Okomentovat