Hoja na fíkusu a dvě další květenství

Doma mám na kytky dost málo prostoru a tak jsem v práci zkusil jeden řízek Hoji ellipticy Philippines v menším květináči postavit do květináče velkého, ve kterém roste fíkus. Čekal jsem, jak si voskovka vedle toho „stromu“ poradí. To, jak si poradila vidíte na fotkách. Byla zasazena v loňském létě, roste velmi uspokojivě a už podruhé letos kvete.

To doma to mají voskovky těžší. Velkou část z nich jsem sice protlačil na spodní regál nejsvětlejšího místa. Na oplátku začala většina z nich bujně růst, některé až moc. Jednu z těch nejbujněji rostoucích, Hoju sp. Gunung Gading jsem představil nedávno. Její zakořeněné řízky už jsou postavené k draceně, možná už za rok uvidíte výsledek. Dnes ale představím květ další až příliš dobře a bujně rostoucí voskovky. Je stejně jako ta elliptica také z Polska od Edyty, objednával jsem ji pod názvem Hoja meredithii aff. meredithii.

Její listy jsou pěkné, tuhé s hezkou kresbou. Fotka bohužel jejich kvalitu moc nevystihuje. Když list opravdu hodně naroste, měří i dvacet centimetrů na délku, osm na šířku. Naštěstí je jich většina podstatně menších. Po roce i poprvé kvetla. Květ sice nemá nápadné barvy, ale mě se líbí i s těmi, co má. Zaujal mě především svou vůní, pro mě hodně příjemnou. Jeho nevýhodou je jeho krátká životnost. Vydrží dva dny a začíná vadnout. Za to zřejmě pokvete častěji, letos kvetla už třikrát. Na fotce je květ obklopen listy jiných voskovek. Druhý den měly na sobě květy pár kapek nektaru. Nebyl až tak lepivý, spíš jako nějaká limonáda. Když se mi dostal na prst, lízl jsem si. Měl opravdu dobrou chuť, vzápětí mi došlo, že jsem voskovky preventivně párkrát prolil Careem a bylo po ochutnávání.

Dnes poslední květ patří Hoji obscuře. Obcsura nemá nijak nápadné listy, květy jsou ale pěkné a jejich vůně patří asi k těm nejlepším, s jakými se můžeme u voskovek setkat. Navíc když dostatečně vyroste, což potrvá nějaký rok, kvete průběžně od jara do podzimu.

https://youtu.be/a_UMZ_9RBmk