Ke koupi Aloe millotii mě svým
článkem na Zelených listech inspiroval Jirka Maule. Zalíbila se
mně ta malá rostlina, která byla u jeho článku. Když se potom v
nabídce Sekce pěstitelů sukulentů za poměrně krátkou dobu
objevilo, za symbolickou cenu několika málo desetikorun, téměř
bez váhání jsem ji objednal.
Měla pro mě i další kouzlo, pochází
z Madagaskaru. Už od dětství, zřejmě pod dojmem z četby
Robinsona Crusoe, mám k ostrovům velmi vřelý a zřejmě hodně
zidealizovaný vztah. Ale každá rostlina, pocházející z nějakého
ostrova, natož tak zajímavého a exotického jako je Madagaskar, je
pro mě malým živým pozdravem z té dálky.
Jirka Maule ve svém článku o Aloi
millotii zmiňoval, jak je pro udržení kompaktního vzhledu
rostliny důležité šetřit s vodou při jejích zálivkách. Na
jihu ostrova, kde je těch srážek pomálu je tato aloe na
nedostatek vody zvyklá, já ale nějak nedokážu nezalévat. Tak se
stalo, že má Aloe millotii dopadla právě tak, před čím Jirka
varoval. Myslím, že by byla ideální rostlinou do závěsného
květináče, ze kterého by její často odnožující výhony pěkně
visely dolů.
Kompaktní vzhled je ten tam, ale
rostlině se jinak daří a docela bujně přirůstá. Když letos
začátkem podzimu podruhé vykvetla, poprosil jsem o její vyfocení.
Martin se podivoval, jaké koště to chci vyfotit. Celá rostlina
nešla vyfotit, na to byla příliš rozlezlá do všech směrů.
Pokud je tato aloe ve své domovině už
celkem vzácná, může být alespoň trochu útěchou, že dobře a
bujně roste i jinde, než jen na ostrově, ze kterého pochází.
Ten, kdo ji dokáže „trápit“ suchem, dočká se zřejmě
podoby, která se bude blížit rostlinám na Madagaskaru. V opačném
případě se může těšit z aloe vhodné pro pěstování v
závěsném květináči. Díky své nenáročnosti a ochotě růst
může i tak udělat radost.
Žádné komentáře:
Okomentovat