Včerejší den byl
po dlouhé době slunečný a tak jsem poprosil o vyfocení rostliny,
kterou mám od letošního jara. Tedy novinka, zřejmě nejen u mě.
Začnu ale
vzpomínkou, starou už pěknou řádku let, ani sám už nevím, jak
dlouhou. Už tenkrát jsem měl v oblibě tři druhy obchodů, u
jejichž výkladů jsem se vždy zastavoval a často je i navštěvoval
a prohlížel, co nabízejí. Prodejny knih, gramofonových desek (to
ještě nebyla CD a internet..) a poslední, to byly samozřejmě
prodejny tehdejších květinářství. Ten sortiment nebyl tak
rozmanitý jako dnes, a o to víc byla pro mě událostí nabídka
nějaké neznámé exotické rostliny. Ta vzpomínka se týká větší
rostliny se zvláštními listy a ještě zvláštnějším květem,
vlastně nemohu říct, že by se mě přímo líbila. Připadala mi
taková divná, jako by se do obyčejného bytu ani nehodila. Spíš
do nějakého zámku, nebo alespoň vily. Medinilla magnifica, česky
zvláštně pojmenovaná Tupoušek. To jméno by podle mě sedělo
spíš někomu s pomalejším chápáním, ale ten, kdo tu medinilu
tak pojmenoval měl jistě nějaký důvod. Tato medinila pochází z
Filipín.
V loňské nabídce
Ing.Zdeňka Ježka, kterou vždy pozorně prohlížím jsem se se
jménem Medinnilla opět setkal, tentokrát to byla ale sedifolia a
měl to být epifyt s malými listy a výraznými květy. Fotky
rostliny jsem si vyhledal na internetu a v mé hlavě se začal
odehrávat známý proces, na jehož konci byl balík s několika
rostlinami, z nichž jsem se nejvíc těšil právě na Medinillu
sedofolii.
Co je na ní tak
zvláštního? Pro mě je to ten typ jednoduché, nekomplikované,
ale zajímavé rostliny. Malé, kulaté listy na červené, časem
dřevnatějící větvičce. Ten úplně největší má na délku
centimetr, ostatním do něj nějaký milimetr chybí.
Květ její
zajímavost podstatně zvyšuje. Oproti lístkům větší, výrazné
růžové barvy. Na internetu je jeho fotek dost, pokud se dočkám,
jistě poprosím o jeho vyfocení.
Jak jsem se dočetl,
medinily nepatří k úplně ochotně rostoucím rostlinám. Když
jsem si vyhledával zmínky o Medinille sedifolii, nejeden pěstitel
psal, že dobře rostoucí rostlina se s ním v průběhu několika
málo dnů rozloučila. Má zkušenost s touto rostlinou není
dlouhá. Všiml jsem si ale jedné věci. Potřebuje často rosit. V
horkých letních dnech ráno i večer. Jinak jsou její téměř
sukulentní lístky svraštělé. Teď jim stačí rosení jednou
denně. Zatím jsem její nároky snad uspokojil, na druhou stranu
rostliny, které vyžadují rosení v horkých dnech dvakrát denně
určitě nebudou zajímavé pro každého. Možná by bylo dobré
pěstovat ji v nějaké vitríně s větší vzdušnou vlhkostí, do
paneláku to zřejmě ideální rostlina nebude. Jak je vidět na
fotce, některé listy jsou pokryté bílou solí z vody, kterou ji
rosím. Ideální by byla dešťová voda, mé kytky se musí
spokojit s převařenou. Je pověšena na východním okně, kde má
snad dostatek světla i ranního slunce.
Dočetl jsem se, že
medinil je 193 druhů, některé zdroje uvádějí víc. Vyskytují
se v tropické Africe, a Asii, ta dnešní pochází z ostrova,
známého především krásnými sukulenty, z Madagaskaru.
Žádné komentáře:
Okomentovat