Je to trochu masochismus, jako když vyléčený alkoholik chodí kolem hospody a odolává pokušení otevřít dveře a vejít. Myslím, že ze své zelené závislosti se nevyléčím nikdy, ani bych to asi nechtěl. Někdy ale musí převládnout rozum, stačí se podívat na přeplněné okenní parapety.
Před deseti lety tak zaplněné nebyly, byly naopak dost prázdné. A tak jsem si při své návštěvě v Letňanech s chutí vybíral. Euforbia francoisii sice nebyla v seznamu rostlin, které jsem si chtěl koupit. Ale při pohledu na malé rostlinky, na to, jak každá měla svým způsobem originální kresbu na listech jsem neodolal a s tou, jejíž listy se mi zdály nejzajímavější jsem se vítězně vracel domů.
O tomto malém madagaskarském pryšci jsem už myslím psal, ale v posledním čase jsem se se stále větším a větším zalíbením díval na jeho odvrácenou stranu, i když bych to mohl napsat spíš naopak. Tedy za odvrácenou stranu považuji tu, na kterou nesvítí slunce, která je odvrácena od okenního skla. Protože se listy snaží natočit na světlo a slunce, na táto zastíněné straně víc vyniká “kmen a jeho silné větve”.
Poprosil jsem o vyfocení a fotky jako dnešní fotogalerii s několika větami dnes předkládám.
Mohu zavzpomínat, jak ze začátku rostlina pomalu přirůstala. Po těch deseti společných létech nedosahuje ani 10cm výšky. Šířka v nejširším místě je už téměř 15cm a “kmen” u země v nejširším místě je široký šest centimetrů.
I když u sukulentů mě vždy spíše upoutávala ta listová sukulence, přiznávám, že tato rostlina, připomínající malý stromek s tlustým kmenem a silnými větvemi líbí právě pro ně. Pochopitelně i pro listy, které mají také své kouzlo. I pro květy, jejichž krása, nebo zajímavost vynikne při jejich zvětšení.
Euphorbia francoisii je podle mé zkušenosti nenáročná rostlina, dobře roste i v paneláku a ani v zimě na ní není vidět, že by strádala. Zalévám jednou týdně, v zimě opatrně, od jara do podzimu trochu víc, ale nikdy ne tak, aby v misce pod květináčem stála voda.
Deset společných let uteklo jako voda a když jsem si dnes při prohlížení nabízených rostlin připomněl velikost, v jaké jsem si dnes zmiňovanou rostlinu přivezl, musel jsem konstatovat, že stárnu nejen já, ale i mé rostliny. Těm ta přibývající léta na rozdíl ode mě víc sluší.
Skvělá kytka a nádherné fotky. Eva
OdpovědětVymazat