Minulý týden rozkvetla jedna z pandurat. Tedy ze dvou, které mám. Tato voskovka se mi zalíbila před čtyřmi roky a o rok později jsem si ji u polské pěstitelky Edyty objednal.
Měla dvě formy a nějak jsem si nebyl jistý, kterou ke štěstí víc potřebuji, tak jsem si pro jistotu objednal obě. Čím se od sebe odlišují? Název pandurata prý znamená podobná houslím, což by se mělo vztahovat na tvar listu.
Ta dnes představená má listy o něco menší, ty nejdelší dosahují devíti, desíti centimetrů. Jsou tmavozelené barvy s občasnými světlými skvrnami. Každý z nich je trochu jiný, vidět v nich tvar houslí chce hodně bujnou fantazii. Květ je žlutý, s červeným středem.
Druhá forma má listy delší, naměřil jsem i osmnáct centimetrů. Listy mají olivovou barvu, světlejší skvrny jsou ojedinělé, listy jsou si podobné a v jejich tvaru jsou ty housle o něco víc patrné. Květy mají jsou žluté.
Květy jsou hodně podobné známější thajské Hoje lobbii. Pandurata je ale čínský endemit, dokonce je jako zranitelný druh zařazena v Červeném seznamu ohrožených druhů. Pochází z hornaté provincie Jün-nan na jihu Číny. Měla by se tam vyskytovat ve výškách mezi 1000 až 1600 metrů nad mořem.
Na internetu jsem našel dvě navzájem si odporující tvrzení. Jedno zastává názor, že pro pěstování potřebuje teplo, druhé, že se ji daří více v chladnějších podmínkách.Ta vyšší nadmořská výška by napovídala spíš chladnějším podmínkám.
Ta pandurata, kterou dnes představuji je umístěná v kuchyni, kde je díky odpolednímu slunci vyšší teplo, než ta, kterou mám v pokoji a která je i hodně blízko otevřeného, nebo v zimě pootevřeného okna. Rostou obě přibližně stejně úspěšně.
Co si myslím, že je pro ně podstatné, je dostatek světla. Čím víc, tím lépe. Obě totiž téměř za každým novým dvojlistem vyženou většinou i zárodek květenství, který zřejmě díky nedostatku světla zůstane jen pokusem o kvetení. K tomuto prvnímu kvetení došlo zřejmě díky lepším světelným podmínkám léta. Přiznávám, pandurata je přímo naproti oknu, tedy víc jak metr od něj. Jenže okno je plné tilandsií, vyžadujících ještě víc světla, než voskovky. A ty docela stíní.
Snad nezůstane u jednoho květenství. Květy drží už víc, než týden. Jejich vůně, nevůně neurazí, ani nenadchne. Když ji chcete ucítit, musíte strčit nos až ke květenství. Tak tou vůní určitě neobtěžuje.
Je to hezká voskovka a pokud vůní neobtěžuje, skvělá.
OdpovědětVymazat