V polovině minulého měsíce jsem představil jednu, ze dvou Hojí pandurat, které mám. Ta, která první vykvetla měla tmavší listy s občasnými světlejšími skvrnami a květ s trochou červené v jeho středu. Ta, která je dnes na Martinových fotkách představena má větší listy olivové barvy, tedy barvy zelených oliv. Květy jsou celé žluté.
Když budu opakovat to málo, co jsem na internetu zjistil, připomenu snad jen to, že pandurata je čínský endemit. Patří mezi voskovky, které nemají snahu se ovíjet a omotávat, její výhony visí a směřují tam, odkud přichází světlo. Tedy to platí o bytě, ve skleníku by se zřejmě rosprostíraly do všech stran.
První z pandurat mě potěšila jedním květenstvím, druhá začala kvést o nějaký týden později. Květenstvích bylo pět. Kvetení je na voskovky delší, květy jsou pěkné dva až tři týdny.
Panduraty jsou voskovky, které podle mé zkušenosti nerostou ani málo, ani moc, prostě tak akorát. To je asi vše, co bych k těm dnešním fotkám napsal.
Tak ještě posílám odkaz na jednu hezkou, hezky kreslenou písničku.
Krasna!
OdpovědětVymazat