O dnešní příspěvek si Tilandsie funckiana “řekla” sama. Před nějakým časem se jedna odnož
z trsu začala červenat. Známka blížícího se kvetení. Po čase na mě nevykoukl typický červený zobák, ale hned dva.
Tilandsie funckiana doposud kvetla vždy jen jedním květem z jedné odnože. Dvojité kvetení je vzácnější, setkal jsem se s ním poprvé a tak hned poprosil o jeho zvěčnění.
Na fotce také uvidíte, jak vypadá taková tilandsie, kterou zakoupíte coby jeden výhonek zhruba po deseti letech. Odhaduji, že tato funckiana je u mě tak těch devět, deset let. Myslím, že fotka jejího trsu byla i ve článku o ní z května 2013, tak je vidět, jak povyrostla i od té doby.
Z fotky je vidět, že celý trs už drží jen na “vlásku”, tedy na dávno opelichaném starém stonku.
Z toho lze usuzovat, že tilandsie jsou z kvalitního, pevného materiálu. Dalším faktem je, že po ještě nějakém tom přírůstku už to ten stonek nemusí vydržet a celý trs upadne.
V přírodě, ve Venezuele, kde roste většinou na skalách jsou k nim možná trsy této tilandsie svými kořeny víc přichyceny. Myslím, že pokud trs přeroste, stejně spadne. Napadá mě trochu souvislost se vším, co roste, dosahuje svého vrcholu a úpadku. Tedy také nějakého pádu, upadání a padání.
V přírodě to má funckiana jistě pojištěné hojným potomstvem nejen v podobě odnoží, ale i semen. Koloběh života tilandsie může pokračovat. V našich bytech je ta budoucnost tilandsií ale i jiných rostlin vždy s velkým otazníkem. Rostliny v bytech jsou odkázáni na naší péči a tu si užívají tak dlouho, dokud se jim dostává. Ale jak vidíte, tato funckiana jí má zatím dost.
Máte nádhernou rostlinu, Eva
OdpovědětVymazat