Původně to měl být plánovaný výsev. Na dovolené na Madeiře v září 2014 jsem si natrhal pár článků listů kapradin s jejich výtrusy. Povzbuzen úspěchem, kdy mi takto z výtrusů vyrostlo Cyrtomium, rozhodl jsem se vyzkoušet i “vysetí” dalších kapradin. Myslím, že hned druhý den po příjezdu z dovolené jsem do malých rašelinových výsevních květináčů naplněných kokosovým vláknem nasypal na jejich povrch výtrusy různých kapradin. Opatrně zalil, přikryl igelitem a dal do tepla, očekávaje brzké zazelenání povrchu substrátu.
Nedělo se nic. Měsíc, druhý, třetí. Tak jsem to vzdal a vlastně si už ani nevzpomínám, co jsem s platem těch výsevních květináčů udělal. Asi vyhodil. Ten den, kdy jsem sázel kapradí jsem sázel i pár řízků, které jsem si také přivezl. Po roce v se v květináči u jednoho z nich začalo na dvou místech něco zelenat. Z řízku rostliny nakonec nic nebylo, ale z těch malých lístků už bylo patrné, že vyrůstá nějaké kapradí.
Zřejmě se při těch plánovaných výsevech pár lehkých prachových výtrusů dostalo buď vzduchem, nebo na mých prstech i tam, kde s nimi nebylo počítáno. Jak je vidět, na neumytých prstech se nepřenášejí jen bakterie, ale třeba i výtrusy kapradí. Za nějaký měsíc bylo patrné, že se jedná o dva různé druhy.
V letošním roce jeden z nich začal přímo bujet a přerůstat ten druhý, malý, který naopak zakrňoval. I když přesazování nemám rád a vyhýbám se mu, jak můžu, tady jsem se naštěstí pro to malé kapradí rozhodl tu nechuť překonat a oběma kapradinám jsem dopřál větší příbytky. To velké se “odvděčilo” ještě většími listy.
A jak to malé, to vidíte na dnešních, tedy přesněji na týden starých obrázcích. Je mi jasné, že je to Adiantum, tedy mnou oblíbené kapradiny. Ale která z nich to je, to si netroufám napsat. Mám sice nějaké návrhy, třeba Adiantum hispidulum, které pochází z tropické východní Afriky, Madagaskaru, Mauriciu, Austrálie. Nebo se podobá i Adiantu pedatum, které se vyskytuje ve východní části Severní Ameriky.
Rostlina je zatím mladá, časem se uvidí, jestli se její další výhony budou více větvit, nebo zda zůstanou v dnešní podobě. Tento neplánovaný výsev mě každopádně potěšil a doufám, že toto Adiantum, česky “netík” dobře poroste a zachová si přiměřenou velikost, tedy v tomto případě spíš malost.
1 komentář:
Pěkňoučké. Eva
Okomentovat