K jedné objednávce voskovek z podzimu roku 2015 jsem dostal dárek, Hoju sussuelu. S takovými dárky mám dobré zkušenosti. Většinou jsou to dobře rostoucí rostliny. Sussuela měla pěkné svěže zelené listy a jako první z těch tehdy došlých voskovek zakořenila.
Nejen že zakořenila, začala i rychle růst. Ještě bych měl uvést, že tato zásilka voskovek, od kterých jsem očekával bujnější růst zůstala kvůli relativnímu dostatku místa u mě v práci. V té době odcházela na jiné místo jedna kolegyně a na jejím stole zůstal ibišek. Nebyl v moc dobrém stavu, téměř nekvetl a na holých větví zůstávalo pár listů.
Dostal jsem nápad, květináč se sussuelou jsem postavil před něj a nechal ji proplétat se jeho větvemi. Začal jsem opečovávat i ibišek, za chvíli se pěkně zazelenal, začal kvést a mezi jeho větvemi se pěkně proplétaly vitální větve voskovky, s krásnými zelenými listy. Tím, jak pěkně rostla, ba přímo bujela se stala mou velmi oblíbenou rostlinou.
Až jednou jsem přišel do práce a kolega se ptá, zda jsem ostříhal a přemístil tu voskovku, co byla u ibišku. No, zažil jsem pořádný šok. Sussuela byla ve stínu na jiné skříni, totálně ostřihaná. Protože odcházím z práce většinou poslední a po mně přichází už jen uklízečka, hned odpoledne jsem se jí na to, co se stalo s voskovkou zeptal.
Ani nezapírala. Prý se jí zdálo, že ta kytka je zamotaná, do toho ibišku, tak ji prostě ostřihala.
To, že paní uklízečka nemá na kytky zrovna buňky jsem zjistil už hned první den, co nastoupila. Shodila na zem jeden květináč s malým řízkem voskovky. Viděl jsem, že je v něm zem nějaká rozhrabaná, ten řízek ale nebyl vidět. Když jsem zem vysypal, zjistil jsem, že ten nebohý řízek je zasypán až na samém dně……
Tak jsem po tomto ostříhání voskovky paní uklízečce trochu důrazněji vysvětlil, že tam je od uklízení a ne od likvidování kytek. Došlo mi, že to byla ona, kdo na chodbě pár měsíců před tím docela otřesným způsobem ostříhal i kytky na chodbě, k čemuž se teď i hrdě hlásila. Že její kolegyni uklízečce z nich padaly listy o poschodí níže. No, všechno přece padá dolů a ne nahoru.
Za další rok sussuela dorostla do předchozích rozměrů a začátkem října se na dvou větvích objevila malá květenství. Dny se už začaly krátit, světla ubývalo. Na té větvi, co byla ve stínu malá poupata opadala. Druhé květenství, které si užívalo více světla i slunce vydrželo. Zvětšovalo se a v druhé polovině listopadu květy postupně rozkvétaly.
Podle zvyku jsem je i očichal, neucítil jsem nic. Ale o pár dnů později jsem odcházel už téměř za tmy a zjistil, že květy začaly vonět. Ne nepříjemnou vůní. Možná jako nějaké ovoce.
Květy, více jak 3,5cm v průměru veliké také docela dlouho vydržely. Nejméně dva týdny.
Hoja sussuela pochází z Filipín. Má ráda teplo a světlo. Je dost žíznivá, tak vyžaduje pravidelné zalévání. Taková vděčná, dobře rostoucí voskovka, jen je třeba ji chránit před uklízečkami.
Žádné komentáře:
Okomentovat