Aloe melanacantha, Tillandsia caput-medussae

Ve středu jsem si vzal do práce fotoaparát a přemýšlel, jaká z kytek ještě nebyla vyfocena.
Obě zvolené pro dnešní příspěvek pochází z Akce rostliny Sekce pěstitelů sukulentů.

Jejich letošní akce už skončila. Je pravda, že kvůli nadbytku rostlin jsem jejich nabídku jen zběžně prohlédl. Jako vždy v ní bylo nabízeno hodně zajímavých kytek za ceny takřka symbolické a více než přátelské.

I když jsem si umiňoval, že letos už žádné nové kytky nepřibudou, opak je pravdou. Ale o tom někdy příště. Dnes nabídnu inspiraci na další Akci rostliny, tedy až na příští rok. Je dobré mít se na co těšit.

Aloe na fotkách se jmenuje melacantha a pochází z jihu Afriky. Je blízce příbuzná s Aloí erinacea, která už na těchto stránkách byla také představena. Obě tyto aloe jsou stejného typu a jsou velmi pohledné. Někdy je erinacea uváděna jako Aloe melanacantha var.erinacea. Co mohu soudit podle svých rostlin, melanacantha má listy víc zelené a prohnuté, erinacea má listy rovné a “šedomodré”. Může to být ale i rozdílným umístěním na oknech. Melanacantha má podstatně více slunce.

Nevím, jak stará rostlina tohoto aloe  byla, když ze zmíněné akce před třemi lety v květnu dorazila. Rok, maximálně dva. Po té době je stále ještě ve velmi přijatelné velikosti (květináč má průměr osm centimetrů) a kromě toho slunného místa na okně a podle roční doby odpovídajícího zalití jednou týdně, nic dalšího ke spokojenému růstu nepotřebuje.

Tillandsia caput-medusae patřila ke dvěma prvním tilandsiím, které jsem si před čtvrtstoletím koupil. Přežila, ovšem teď, v posledních letech nějak živoří. Možná se po těch mnohých generacích v našem prostředí projevila degenerace. Ta samá rostlina, kterou jsem tento týden vyfotil, je má druhá rostlina tohoto druhu.

Je pro mě svým způsobem také velmi památná. Když jsem, myslím před dvanácti léty, začal naplno propadat své zelené závislosti a v té době hlavně haworciím, objevil jsem právě Akci
rostliny Sekce pěstitelů sukulentů. V té době byla distributorkou rostlin paní, tehdy ještě slečna Lenka Č.

Na něco jsem se jí tehdy zeptal a nějakou dobu jsme si vyměňovali emaily. Dalším rokem, při vyřízení další objednávky, mi poslala dárek, předka této tilandsie. Je to asi čtvrtý potomek té původní.

Mám ji v práci, zavěšenou na kmínku draceny, přímo na proti velkému oknu. Může být důkazem, že i když jsou tilandsie v bytech s ústředním topením, bez pro ně tolik potřebného letnění a dešťové vody mohou přece jen s jejich opatrovníky pěkných pár let vydržet.

https://youtu.be/1tJp_YVlvSE
https://youtu.be/sNAOUfOBjX4