Aloe castilloniae (trojčata)

V posledních letech jsem si dával předsevzetí, že v šedesáti končím s pořizováním nových kytek. Dokud to bylo až za pár let, docela jsem tomu věřil. Když se ono už až příliš vysoké kulaté číslo blížilo na dohled, napadlo mě, že bych si měl nakonec udělat radost nějakými rostlinami, které by stály za to. Pro každého ta “jedinečná” rostlina  může být jednou z mnoha vyskytujících se na této planetě. Já si vytipoval pár, které by měly být dostupné.

Na prvním místě bylo malé aloe z Madagaskaru, na jehož fotku jsem při hledání inspirace narazil asi dva roky před tím.

Dokonce jsem si stáhnul pár jeho fotek a často si je zálibně prohlížel. Většina  přání nebo událostí, nebo i to co chceme, probíhá napřed v našich myšlenkách, aby se něco z toho uskutečnilo v naší tak zvané realitě. Pokud myšlenka, ani přání nestačí, musí dojít k realizaci. Podle fotek na internetu jsem si vytipoval, kteří naši pěstitelé prodávající sukulenty, mají toto malé aloe ve svých sbírkách. Když jde o kytky, nedělá mně problém dodat si odvahu a napsat pár řádek s prosbou o prodej vytoužené rostliny.

Ale nebyla k mání ani u jednoho z pánů pěstitelů. Sice jsem věděl, že když si do internetového vyhledavače zadám “Aloe castilloniae for sale”, zobrazí se mi nabídka ze stránek  www.baobab.com, což je nabídka sukulentů z dalekého Reunionu. Ten patří pod Francii, tedy do EU, prodávají za eura. Teoreticky vše v pořádku, prakticky ale pochybnosti, jak dlouhy by to malé aloe cestovalo.

Ten den, kdy přišla i od druhého pana pěstitele odpověď, že tato aloe zatím namnožená není, mi došlo, že jsem opět zatoužil po rostlině, která je víc vzácnější, než jsem si myslel. A že si ji k té šedesátce nejspíš nenadělím. Ještě jednou jsem si zadal do vyhledávače jméno rostliny a to for sale … A vypadla na mě nová nabídka semen tohoto aloe z ebay. Od prodejce ze Španělska.

Prodával asi deset, nebo jedenáct porcí semen, v každé z nich jich bylo sedm. Ještě to odpoledne jsem si jako první objednal dvě. Byla to má první zkušenost s nákupem na ebay. Tak jsem se i trochu obával, zda z toho Španělska něco dorazí. Tedy ten nákup za mě prakticky vyřídil Martin, já mu dal akorát peníze. Hned  druhý den mu na mobil přišlo oznámení, že semena byla odeslána.

Nastalo první napjaté očekávání. Nakonec to netrvalo tak dlouho, obálka dorazila asi za deset dní. Na poštovním razítku bylo Santa  Cruz De Tenerife. Nevím, jestli je prodejce jen jeden pěstitel, nebo je jich víc. Na ebay prodává semena velmi zajímavých sukulentů pod jménem, nebo značkou AFRIKSEEDS. To uvádím jako inspiraci pro stejné nadšence jako já.

Než přišla semena, koupil jsem si od Forestiny substrát pro kaktusy a sukulenty a ještě nějaký substrát pro výsev. To obojí jsem namíchal a přišlo další, ještě větší napjaté očekávání, zda něco vzejde, nebo nevzejde. 21.2. bylo zaseto. 6.3. se objevil první list. 9.3. o sobě dala vědět druhá rostlina a 13.3. , tedy v datumu se dvěma trojkami rostlina třetí. Poslední. Možná by pro zkušené pěstitele nebyly tři rostliny ze čtrnácti semen velkým úspěchem. Pro mě to úspěch byl, jen jsem byl dál v napětí, jak ty malé, téměř průsvitné listy porostou dál.

K mé velké radosti pomalu, ale jistě přirůstaly. Začal jsem jim říkat trojčata. Letos na začátku jara, po roce, už byla dost velká na to, aby každé z nich dostalo vlastní květináč. Misku po nich zdědila jiná rostlina, o které jak doufám také brzy pár řádek napíšu. I když stojí v těch květináčích o průměru 10 cm hned vedle sebe a přesazování proběhlo s velkou opatrností, zdálo se, jako by jim to přesazení příliš neprospělo. Ale po měsíci se pěkně vzpamatovala a trochu přirostla.

Říkal jsem si, že je představím až v době, kdy pokvetou. To se stalo o hodně dříve, než jsem předpokládal. Na květ vyhnalo to, které vzešlo úplně první. Celou tu dobu bylo takové nejvitálnější. Jenže s nadcházejícím kvetením jako by mu sesychaly listy. Také trochu víc ztmavly. Nevím, jestli to kvetení nepřišlo příliš brzy. Jen doufám, že ho přečká a opět se víc vzpamatuje. Nějak jsem si zvykl na to, že jsou tři a nerad bych ho postrádal. 

Do té doby, než se to jedno chystalo na kvetení a začaly mu “hubnout” listy, rostly všechny tři až na tu dobu po přesazení naprosto bez problémů. Mají dostatek světla i slunce, tedy pokud slunce zrovna svítí. Obvyklá zálivka jednou týdně, jako u ostatních sukulentů. Množství vody přizpůsobeno ročnímu období, teplu a světlu. V letošním roce se Aloe castilloniae objevila i v nabídce nejméně jednoho našeho pěstitele. Kdo hledá, najde.   

Tak to byl článek o trojčatech, o tom, jak si plnit přání i o zelené závislosti. Myslím, že dobře uhádnete, že nové rostliny se objevily i v letošním roce. Raději si už žádná předsevzetí nedávám, jen doufám, že je ještě nějaká šance, že ještě ten zdravý rozum dostanu. Snad není pozdě ani v těchto letech. 

https://youtu.be/rbp0GEb5w3g
https://youtu.be/cfZ4f1urjqc