Dnes chci psát o jedné knize, kterou jsem v poslední době přečetl už třikrát a ke které se jistě zas brzy vrátím. Kniha pojednává o štěstí a má ho i ve svém názvu. ALGORITMUS ŠTĚSTÍ. Autorem je Mo Gawdat, obchodní ředitel Google X.
Nevím jak vám, ale mně se vždy zdálo, že na škole se vždy učíme spoustu věcí, které jednak brzy zapomeneme a za druhé z nich většinu v životě nikdy ani nepoužijeme. Zároveň jsem měl vždy pocit, že bychom se měli učit něco pro život praktického a smysluplného, co by nás navedlo správným směrem, co by nás naučilo jak dobře žít, jak dobře jednat s druhými. Také třeba jak žít, abychom byli šťastní, nebo spokojení.
Možná se vždy spoléhalo na to, že takové věci učí rodina, nejbližší okolí. Ale asi tomu tak nebude, jinak by se ordinace psychologů a psychiatrů neplnily čím dál více nespokojenými, nebo nešťastnými lidmi se spoustou problémů. I když se tito doktoři snaží pomoci, dlouhodobé užívání prášků nejšťastnějším řešením nebude.
Pokud si někdo bude chtít pomoci sám, což je často nejúčinnější způsob, může se porozhlédnout po knihách s tématikou pozitivní psychologie, chodit častěji do přírody, věnovat se smysluplným koníčkům, třeba sukulentům, akvarijním rybičkám a podobně.
Každá smysluplná činnost, práce nebo sport může být dobrou pomocí.
Těch knih s návody, jak si sám pomoci jsem přečetl docela dost. Před rokem jsem narazil na již zmíněnou knihu a pomyslel jsem si, že by stála za přečtení a objednal ji. Přišla s několika dalšími knihami a při zběžném prohlížení mě tak zaujala, že jsem se ihned pustil do čtení. Knihy s touto tématikou vznikají zřejmě z různé motivace. Někdy je jejich napsání práce jako každá jiná. Pokud je píše zkušený odborník, potom je vše v pořádku.
Kniha, o které se dnes zmiňuji, vyšla z motivace mnohem hlubší, je věnovaná synu autora, který zemřel na následky nešťastné události při naprosto běžné operaci.. Autor v ní píše o svém životě. O tom, jak jemu samému, i když profesně stále úspěšnějšímu a bohatšímu, chyběl pocit spokojenosti a štěstí. Začal studovat mnoho knih, světských i duchovních a syntetizovat z nich cestu, která by ke štěstí a spokojenosti mohla vést. Našel to, co mu pomohlo stát se spokojeným a šťastnějším. Potom nečekaně přišla zmíněná tragédie. Jako otec, který svého syna velmi miloval se s touto událostí nemusel nikdy vyrovnat. On zvolil jinou cestu, začal psát na památku svého syna knihu o tom, jak být šťastný (nebo alespoň spokojený). Rozhodl se dál předat své zkušenosti v cestě ke spokojenosti a štěstí a ze své bolesti a smutku učinil něco smysluplného, co mu umožnilo nejtěžší chvíle překonat . S přáním, aby spokojených a šťastnějších lidí bylo v našem světě víc.
Kniha je rozdělena na čtyři části. Je psaná, alespoň tak, jak ji vnímám já, jako učebnice. Jejímu autoru nechybí vzdělání, inteligence, ani potřebné znalosti a zkušenosti. Navíc dospěl k moudrosti, která z knihy dělá o něco víc, než jen pouhou učebnici, nebo knihu, kterou si člověk přečte a vzápětí na ni zapomene.
Knihu, která dovede oslovit a jak stejně jako její autor doufám, změnit i život mnohých k lepšímu. Která za vás sice nevyřeší problémy a nepříznivé skutečnosti, ale pomůže najít správnější postoj k nim a díky nim i cestu k jejich řešení. Při čtení knihy jsem měl intenzivní pocit, že jsem se jejím prostřednictvím měl možnost setkat jak s autorem, tak i s jeho synem. A jsem za to setkání opravdu moc vděčný.
https://youtu.be/uog4eCZTUX4
Žádné komentáře:
Okomentovat