Každý den něco končí a každý den něco začíná

Tím dnešním dnem končí rok 2018. Ale datum, ať už označuje poslední den v roce, nebo třeba první jarní den je zase jen tradicí naší lidské civilizace a kultury.

Do nového roku svým blízkým i sobě přejeme hodně zdraví, štěstí, i když stejně víme, že nás potkávají jak události pěkné, tak i události, kterým bychom se raději vyhnuli, ale které také patří k životu a nevyhneme se jim.

Přiznám se k jednomu ze svých největších životních omylů, který mě provázel velkou část života, stále jsem čekal, že to nejlepší mě čeká někdy v budoucnu, třeba právě v dalším, následujícím roce. Tím pádem byla pro mě přítomnost tak nějak méně důležitá.

Ovšem nic jiného, než tu přítomnost nemáme. Tak ať už je poslední prosinec, první leden, nebo jiný z těch následujícím 365 dnů, přeji všem, ať se s tou právě probíhající přítomností vypořádají, jak nejlépe to jde.

A protože tyto stránky sledují převážně příznivci světa rostlin, tak také přeji, aby tyto naše spřízněné zelené bytosti v našich domovech i v naší zemi každý den pomáhaly vytvořit pocit, že právě tady a teď jsme doma. Kde je nám přes naše běžné strasti, starosti a problémy  docela dobře.

Tak zas někdy v příštím roce nashledanou.  

Předvánoční

Zítra máme Štědrý den a tak mě pro pojmenování dnešního příspěvku napadl název, který sice se světem rostlin nemá nic společného, na druhou stranu se budu snažit v dnešních pár řádcích přinést jako dárek pro vás odkazy, které by pro někoho mohly být určitou inspirací, nebo alespoň možností chvíle příjemně stráveného času při rozhovorech s moudrými a zkušenými lidmi.

Abych nezklamal ty z vás, kteří očekávají nějakou rostlinu, mám připraveno i pár fotek z letošního podzimu.

Na prvních představím rostlinu, jejíž řízek jsem si před čtyřmi léty přivezl z Madeiry. Říká se jí také modrý zázvor, protože rostliny zázvoru může připomínat. Příbuzná je ale úplně jiným rostlinám, tradeskanciím. Dichorisandra thyrsiflora, tak zní její latinský název.

Pochází tropických lesů Severní, Střední a Jižní Ameriky. Vyskytuje se hlavně v Brazílii.
Na Madeiře dosahoval téměř dvou metrů a její květenství bylo oproti tomu, které představuji na fotkách podstatně větší a bohatší. Prostě ne každé kytce se v našich podmínkách dobře daří. Ta má vždy přes zimu téměř uhyne, vypadá přímo zoufale, ale na jaře zas obroste, ze země vypustí nový výhonek.

Letos na podzim se poprvé odhodlala vykvést, začátkem listopadu opravdu otevřela své květy, což jsem už téměř nečekal. Ono oproti místům, kde se jí viditelně daří u mě dorůstá tak do 60cm výšky. Listy mají délku 25cm, šířku 5cm.

Koncem října a začátkem listopadu  také vykvetla Hoja nummularoides.  Kvete vždy takto “pozdě”. Když je v tomto období méně světla, její květenství opadá dříve, než je úspěšně završeno.

V tu dobu začaly přirůstat také nové listy mé oblíbené voskovce, cv. Mathilde. Nedalo mi to a opět jsem je vyfotil.

Tím dnes se světem rostlin končím a dovolím si napsat pár řádek o jednom pro mě největším objevu letošního podzimu. Ten se skrývá na adrese: https://www.kupredudominulosti.cz/, kde výborná reportérka Martina Kociánová na těchto stránkách zpovídá velmi citlivým, nezaujatým a příkladně profesionálním způsobem osobnosti, které ke zvoleným tématům mají co říct. Rozhovory si můžete buď poslechnout, nebo přečíst. Myslím, že je velmi pravděpodobné, že tam najdete téma, které pro vás bude zajímavé.

Pokud si chce někdo v tomto čase užít jen trochu krásné hudby, posílám také několik odkazů:
https://youtu.be/kn1gcjuhlhg
https://youtu.be/bgv_AHQN7Wg
https://youtu.be/nb6Rf2FfCwY

Nakonec ještě dva odkazy na stále stejně dobrého československého zpěváka Mira Žbirku, který na svých posledních albech dokazuje, že věk je u něj jen pouhé číslo:
https://youtu.be/g4ybiB6J5cM
https://youtu.be/POV7dZEzFf4

Přeji pěkné prožití vánočních svátků.