Euphorbia decaryi var.spirosticha a Aloe melanacantha zas po nějakém čase

Tak se s námi po letech, minimálně po osmi, rozloučil počítač. Být to jen na mně, asi by už žádný další nový příspěvek nepřibyl. Vše, co se týká techniky je pro mě docela problém. Naštěstí Martin je pravý opak a tak už druhý den byl počítač nový. K tomu i nový program na úpravu fotek a tak se teď učím fotky upravovat.

V dubnu jsem v práci vyfotil už jednou představenou Euphorbii decaryi var.spirosticha. Od té doby zas trochu povyrostla. Její listy, které jsou přes zimu víc zelené se s větší nadílkou dubnového slunce pěkně vybarvily. Trochu mně připomínají mořského mlže zévu, kterého  jsem obdivoval v mořském akváriu plzeňského Akva -tera, patřícího pod plzeňskou ZOO, ale umístěného v samostatné expozici ve městě.

Pro mě je Euphorbie decaryi var. spirosticha jedním z těch nejhezčích a nejzajímavějších madagaskarských pryšců.  Zvlášť proto, že je zatím pořád v přijatelné velikosti. Na druhou stranu moc pryšců neznám a nepředpokládám, že bych se s dalšími kromě těch, co už mám osobně seznamoval, tak k jejich posuzování nejsem kompetentní.

V ten samý den jsem také vyfotil  Aloe melanacanthu, o kterém jsem také už jednou psal. Také jemu přibylo pár nových listů.

Aloe jsou pro mě jedny z nejoblíbenějších sukulentních rostlin. I přes předsevzetí, že si letos žádné nové rostliny neobjednám, jsem zas toto předsevzetí málem porušil při uveřejnění nové nabídky aloí na stránkách pana Štarhy. Naštěstí pro mě a zřejmě i pro ta aloe, které jsem si chtěl objednat, než jsem se rozhoupal, byla už vyprodaná.

S největší pravděpodobností si je objednal někdo, kdo jim může poskytnout lepší podmínky a perspektivu. Ale stejně jsem to předsevzetí nedodržel. O tom někdy příště.