pondělí 7. září 2020

Osm měsíců do další etapy života

Vzpomínám si na jeden hudební videoklip, přibližně třicet let starý. Do běžeckého závodu, jakéhosi maratonu startuje mezi jinými malý kluk. Během tří, nebo čtyř minut, které písnička měla v běhu stárne. Filmové triky, které se stále zlepšují už toho hodně umí. Tak do cíle přes období mládí, dospělosti a stárnutí dobíhá pomalu stařec na konci života.

 
foto (c) Martin Hetto
 
Doufám, že konci života se neblížím, i když jeden nikdy neví. Kdybych byl na trati, jako zmiňovaný člověk v hudebním videoklipu, měl bych už její podstatnou část za sebou. Před pár lety, v době, kdy už mládí bylo slušně řečeno pryč, jsem si víc a víc začal uvědomovat, jak mi začíná unavovat ten pravidelný režim každodenního chození do práce. I když jsem si svůj život ještě zkomplikoval svým zeleným koníčkem, spíš přerostlou kobylou, byly to na druhou stranu kytky, které do mého života přinesly hodně radosti a staly se zpestřením těch uplynulých let.

 
foto (c) Martin Hetto

S přibývajícími roky se začala zvyšovat únava. Jednak časným vstáváním ve čtyři hodiny, které je nejhorší na začátku přechodu na letní čas. Potom takovým zaběhnutým stereotypem v práci. 1.8. letošního roku jsem měl za sebou odpracovaných čtyřicetčtyři let, do kterých započítávám i dva ztracené roky na vojně. V současném místě jsem třicetčtyři let a určitý syndrom vyhoření, jak se to v současné době nazývá se také projevuje.

 
foto (c) Martin Hetto

Oné únavě bych asi přikládal největší váhu na tom, že od začátku roku, tedy spíš od konce minulého nepřibyl ani jediný příspěvek. Jako by mě do té další životní etapy, kterou má být rozloučení se s pracovním procesem už nezbývaly síly na další aktivity. Až se dočkám, mé všední dny budou bohatší o devět a půl hodiny, se kterými budu moci naložit podle svého. Tedy nějaká hodina padne na delší spánek, ale i tak bude víc času na všechno, co mám rád.


 
foto (c) Martin Hetto

Věřím, že také přibyde více nových příspěvků a více fotek. Zatím se loučím a další dva články budou brzy následovat. 

 
foto (c) Martin Hetto

 

v

2 komentáře:

  1. jankop6. října 2020 v 19:45

    Je příjemné číst si tvoje skvělé zápisky. Doplňující fotografie jsou také nádherné. Mám pár tilandsií, pěstuji je v bytě mnoho let. Byly roky, kdy jsem je přes zimu téměř zahubil. Letos na jaře v době COVIDu, jsem byl nucen střídat s kolegy v práci pro zajištění pohotovosti. Paradoxně jsem tím získal více času pro svoje rostliny a více se jim věnoval. Střídání v zaměstnání skončilo v květnu a já v té době dosáhl důchodového věku. Tak jsem zaměstnání rovnou s potěšením zapíchl. Ale když vidím situaci, tak rozhodně nelituji. Nudit se určitě nebudu. Mám zahradu, dokonce dvě, byť užitkové a spoustu dalších aktivit. Je pravda, že mám daleko větší chuť se věnovat kytkám než dříve. Přeji pevné zdraví a těším se na další příspěvky, protože některé věci vnímáme velice podobně.

    OdpovědětVymazat
  2. Unknown14. října 2020 v 22:09

    Vážený pane Kopecký, náhodou jsem narazil na Vaše stránky a jsem jimi opravdu nadšený - zatím jsem jejich prohlížení věnoval jen několik hodin a pročetl a zkouknul jen malou část a moc se těším na zbytek! Vaše tillandsie jsou nádherně narostlé a Váš kolega je dokáže nádherně nafotit. Nejen z Vašich textů, ale i z toho, jak rostliny vypadají, je poznat, že se o ně staráte s velkou láskou!
    Neuvažoval jste o vytvoření "webového atlasu" z fotografií Vašich výpěstků? Když fotografie z Vašeho blogu srovnám s fotografiemi dostupnými jinde po internetu, tak lepší se v podstatě nedají najít!!! Moc díky za ně! Mějte se krásně, ať se Vám i Vašim rostlinám daří!!! Lukáš F.

    OdpovědětVymazat