Dnes patří poděkování především stromům. Jednou věcí je jejich krása, tu si nechám na příště. Chci se zastavit u toho, jak užitečným materiálem pro nás je jejich dřevo.
Dřevo nás provází naším životem symbolicky od kolébky až do rakve. Obojí je ze dřeva. Nebo alespoň po většinu historie lidského rodu bylo.
Nevím určitě, zda stromy nebyly prvním domovem předků člověka. Je to ale pravděpodobné. A první nástroje spolu s kameny a úlomky pazourku byly jistě i větve stromů. Z nich potom byly vyrobeny luky, šípy, topůrka seker a oštěpy pro lov zvířat a možná i pro první bitvy a zabíjení, které se táhnou celou lidskou historií.
Dřevo a kmeny stromů výrobu prvních příbytků a opevnění. A také prvního “nábytku”, možná předchůdců lavic, stolů a židlí, postelí a skříní. Také je pravděpodobné, že první lžíce byly buď kostěné, pravděpodobně ale dřevěné. Stejně tak mísy, talíře, nádoby.
K přípravě pokrmů byl nutný oheň a to co hořelo bylo nejčastěji dřevo stromů. To také hořelo, když byla zima. Možná právě toto dřevo umožnilo lidstvu osídlit severní a chladnější místa na zemi, přežívat tehdejší a někde i dnešní zimy.
Jak se lidská civilizace rozvíjela, nacházela pro dřevo další a další uplatnění. I když hrady, kostely a domy už nebyly ze dřeva, při jejich stavbě se používalo lešení. Vnitřní výzdoba a nábytek už většinou ze dřeva byl. Ono i těch “dřevostaveb” v průběhu historie i dnes je bezpočet.
Co lidstvo posunulo na jeho cestě dál? Jistě vynález kola. To první bylo jistě ze dřeva. Také vynález plavidel, nejdříve možná vorů, z několika svázaných kmenů, později kánoí a další a větších lodí, které umožnily cesty do nových zemí a míst.
Z dřeva jsou také hudební nástroje, rámy obrazů. Hračky dětí. Dřevěné tabule ve školních třídách.
A také papír, díky jehož vynálezu se lidstvo dostalo o hodně, hodně dál. Dnes už je to téměř nepředstavitelné, ale před několika sty lety drtivá většina lidí neuměla číst. Knihy, které měly listy z pergamenu byly pro většinu lidí nedostupné a číst uměla jen úzká skupina “vyvolených”. S vynálezem knihtisku se knihy stávaly pomalu dostupnější.
Průmyslová revoluce v západní Evropě, která začala někdy v 18. století a která se postupně rozšiřovala a svým způsobem je počátkem dnešního způsobu života vyspělých států, rozšířila díky využití strojů na výrobu papíru knihy, a později noviny a časopisy mezi mnohem větší počet lidí, než v letech předchozích.
Zpět do dnešní doby. Ta je také “revoluční”. To, co dokázaly během pár let počítače a nové technologie zase lidstvo posunulo o kus dál. Papíru se spotřebuje stále dost. Čtečky těžko nahradí knihu. Kdyby ano, byla by to velká škoda. Čtení knih má své kouzlo. Můžeme si vzpomenout na slabikář, ze kterého jsme se učili číst. Na první knihu, kterou jsme sami přečetli. Z knih se učily generace lékařů, stavitelů, techniků, vynálezců, učitelů, spisovatelů, umělců a všech ostatních, kteří civilizaci a kulturu posunuli dál. A většina z nás má svoji oblíbenou knihu, ke které se rádi vracíme.
Papír se nevyužívá jen na výrobu knih, učebnic, novin, časopisů, plakátů, zákonů, norem a vyhlášek, smluv, oddacích listů, závětí a dalších.. Máme také papírové peníze, kapesníky, toaletní papír. Papíry do tiskáren, účtenky.
Zřejmě je toho dost, na co jsem zapomněl. I tak je toho myslím opravdu víc než hodně, za co můžeme být stromům a jejich dřevu vděčni. Tak si na to vzpomeňme, až zase budeme nějaký strom na své cestě míjet.
Přikládám dva odkaz na to, jak se vyrábí papír :
Jak se vyrábí papír? (drevojecesta.cz)
a ještě alespoň nějakou písničku z nového alba Julie Stone
