Je páteční ráno, docela zima. Teploměr zatím neukazuje ani šest stupňů. Studený máj, v stodole ráj. Když vidím ta pole řepky, hezká sice na pohled, ale jako zdroj potravy, maximálně tak řepkový olej, nějak o té plné stodole v naší zemi pochybuji. Co se před několika desítkami let na polích všechno pěstovalo. A dnes?
Dnes se toho většina doveze, takže s potravinovou soběstačností to u nás asi nebude žádná sláva, ale třeba to není zatím žádná katastrofa. U počítače, na kterém píšu mám půllitr zeleného čaje a za chvíli si dám svoji první snídani, jablko a banán. Až za nějakou hodinu poté následuje snídaně druhá, dnes kaše z ovesných vloček s tvarohem, mletými ořechy a sušenými brusinkami. Jindy to bývá chleba s máslem a sýrem, v sobotu a v neděli zeleninová polévka.
Nechci tady zacházet do podrobností našeho stravování, já zvládnu tak uvařit čaj, jinak jsem závislý na tom, co vaří, nebo peče Martin. Jemu jsem vděčný za domácí stravu. Většině surovin, tedy troufám si říct téměř naprosto všem vděčím rostlinnému životu. Ono i to maso, které občas máme, těm kuřatům, případně prasatům a kravám narostlo díky zrní a čemusi, co má základ v trávě a jiném, rostlinného původu.
Když si vezmeme, co od rána, do večera sníme, musí nám dojít, jak moc ten rostlinný život potřebujeme, jak moc jsme na něm závislí. Tak už první ranní pití. Čaj, káva, ovocná šťáva, mléko, což je sice zásluha krávy, která ho ale získala díky rostlinné potravě. Někdo si čaj a kávu sladí, tak zas cukr z cukrové řepy, třtiny, nebo javorového sirupu. Nebo také med, za který sice vděčíme včelám, jenže ty by jej bez pylu z květů rostlin a stromů neudělaly. I když si někdo dá k snídani salám, jinou uzeninu, nebo jiné maso, stejně k němu má chléb, rohlíky, nebo jiné pečivo. Kdo je na sladké, dá si koblihu, koláč, bábovku, makovou buchtu, toho sladkého pečiva je dnes také široký výběr. Nebo si na chleba, či rohlík s máslem namaže marmeládu, nutelu, pomazánku z burských oříšků.
Mléko se často také nepije samotné. Kakao, čaj s mlékem. Někdo snídani vynechá a dá si místo ní cigaretu. Což není jistě moc zdravé, ale i tady je základem rostlina - tabák. Dnes většinu jmenovaných potravin nakoupíme v supermarketech a jiných obchodech a vlastně ani nepřemýšlíme, odkud ty potraviny jsou, natož kde a kdo vypěstoval ty rostliny, které posloužily coba suroviny k jejich výrobě. Jak vlastně ty rostliny a jejich plody vypadají a na jakých místech a v jakých podmínkách rostou, jak dlouhá je jejich cesta do našich obchodů a na náš stůl.
Ideální by bylo vypěstovat si své potraviny na vlastní zahradě, “být u toho”. Ale kdo má dnes na to čas a kdo má ovocnou a zeleninovou zahradu. Dnes zřejmě mizivé procento z nás.
Jíme všichni, tedy kromě údajných brethariánů, kteří jsou živi z prány. I ti mohou být rostlinám vděční za kyslík.
Zkusím vyjmenovat alespoň ty nejdůležitější rostliny, zásadní pro naše jídlo. Obiloviny, tedy pšenice, žito, ječmen, oves. Rýže, brambory, kukuřice. Luštěniny, čočka, fazole, sója, hrách. Cukrová řepa, třtina, javory, ze kterých je javorový sirup.
Většina z nás je na něčem závislá, tedy lépe je napsat, že každý z nás by něco nerad postrádal.. Tedy z potravin by mě moc chyběla jablka,čaji a hořká čokoláda, stejně tak bych těžce nesl nedostatek ovoce, zeleniny, rýže a luštěnin . Také by mně chyběly mandle a další ořechy. O tom, že stejně jako já by drtivá většina z nás by asi těžko postrádala chléb a pečivo z výše uvedeného obilí asi není pochyb.
Takže ovoce. Jablka, hrušky, švestky. Děkujme jabloním, hrušním, švestce a dalším ovocným stromům. Jahody, tak ty má rád asi každý z nás. Stejně tak melouny. Černý a červený rybíz, angrešt, maliny, ostružiny, borůvky. Banány a mnoho dalšího exotického ovoce.
Kakaovník, z jehož bobů je kakao a zmíněná čokoláda. Kávovník, jehož pražená semena na výrobu kávy by také chyběla velké části lidí.
Zelenina. Brokolice, mrkev, celer, červená řepa, salát, špenát, okurky, papriky, cukety, dýně, česnek, cibule, pažitka, petržel.
Už zmíněné mandle, vlašské ořechy, para ořechy, lískové ořechy, pekanové ořechy, makadamové ořechy, kokosový ořech, kešu ořechy, arašídy, i když podzemnice olejná je luštěnina. Sezam, dýňová semínka.
Pomeranče, mandarinky, grapefruit, citrony. Ananas, datle, fíky, papája, mango a mnoho dalších exotických plodů.
Rostlinné oleje, už zmíněný řepkový, slunečnicový, nebo ten možná nejznámější olivový. I samotné olivy jsou pro velkou část z nás pochoutka.
Neměl bych také zapomenout na plody révy vinné, jsou výborné tak jak jsou. Ale víno, nápoj z nich je nezbytnou součástí naší civilizace už nějakých pár tisíc let. Stejně jako pivo, v němž má naše malá země velkou tradici. Je tak výborné díky chmelu, ječmenu a dobré vodě. A další a další ovocná vína a pálenky a destiláty, ke kterým jsou zapotřebí už zmíněné hrozny, nebo třeba švestky, meruňky, hrušky, rybíz, jeřabiny…..
A koření. Vanilka, skořice, pepř a mnoho dalších druhů, které by mnozí z nás ve své kuchyni používají.
Těch rostlin, které zajišťují naši potravu a díky kterým přežíváme nejen my, ale i ostatní příslušníci živočišného života je mnohonásobně víc. Vyjmenovat všechny by asi málokdo dokázal. Není to také jen záležitostí přítomnosti. Rostliny jako zdroj potravy slouží živočichům už od dob, kdy život na zemi začal. Masožravci požírají býložravce a tím pádem i oni jsou na svém přežití závislí na rostlinách. Když se to tak vezme, rostliny nás a naše předky už od počátku života udržují při životě.
Ještě zmíním to oblečení, bez kterého to dnes už není představitelné. Naši praprapředci se zřejmě začali oblékat ne kvůli módě, ale kvůli zimě. Kožešina byla ze zvířat, ale to už je stejná “potravinová pyramida” , jejíž základem jsou zelené rostliny. Možná se na internetu dá vyhledat, kdy se začaly tkát tkaniny, kdy se začal kromě vlny z ovcí a lam používat len, konopí a bavlna. Ze kterých se tkaly látky jistě pohodlnější než byla kůže zvířat. Také vzpomenu hedvábí z bource morušového, které se sice získává z vláken kukel tohoto motýla, ale bez listí moruší by také nebylo.
Dnes je i velká řada “umělých” látek, ale bavlna, to je přece něco úplně jiného. Tak až dnes něco dobrého posnídáte a třeba u toho budete právě v nějakém pohodlném oděvu z bavlny, vzpomeňte si v dobrém na rostliny, díky nimž můžeme zažívat tu ranní pohodu.
Ještě odkaz na dvě pěkné písničky:
Žádné komentáře:
Okomentovat