Slovo fytoterapie pochází z řeckých slov. Fyton znamená rostlina. Známější slovo terapie znamená léčení. Byliny byly v historii tím, čím se léčilo od počátku civilizace. Až do 18.století bylo obvyklým způsobem léčby. S rozvojem chemie začíná výroba syntetických léčiv, které tradiční byliny vytlačují. Ne zcela a ne všude. I dnes se mnoho lidí léčí bylinkami, nebo je používají jako doplňkovou léčbu.
Sám jsem také dvakrát popíjel čaje od “báby radnické” , na plzeňsku známé bylinkářky paní Kamenické. Nebyla jediná, která pomocí bylinek pomohla mnoha lidem. Má generace si ještě pamatuje, jak jsme do školy povinně museli nosit sušené léčivé rostliny. Pamatuji na kopřivu, květ hluchavky, černého bezu, kořen pampelišky, nať macešky rolní, podběl, březový list. Pokud si dobře pamatuji, bylo stanovené i určité množství, které se mělo nasbírat. A například takový sušený květ hluchavky byl hodně lehký, takže to dalo práci, přinést požadované množství.
Dalším známou bylinkou byl heřmánek, divizna, řepík. Kdybych přemýšlel, asi bych si vzpomněl i na další, konečně u nás vždy vycházelo větší množství knih o léčivých rostlinách a jejich použití.
Tak to bychom měli díky bylinkám léčbu naší fyzické stránky. Ale myslím, že je ještě jiný druh “fytoterapie”, kdy na nás nepůsobí čaje ze sušených, nebo čerstvých bylin. Ani to nejsou listy kostivalu nebo jitrocele přikládané jako obklady, nebo byliny do koupelí.
Myslím tím působení živých rostlin a stromů. Hlavně působení na naší mysl a duši. Krásné květy dokáží potěšit, proto se pěstují v zahradách a parcích, proto se ve velkém pěstují a zásobují všechna květinářství. Následně rozdávají radost. Tedy osobně mám rád rostliny živé, ale chápu, že ne každý má na jejich pěstování čas. Tak kus přírody a krásy může do bytu přinést i kytice řezaných květů.
Pozitivní vztah k rostlinám a přírodě má také žádoucí účinek na naši náladu. Asi většina z nás zná pořekadlo : Chceš li být šťastný jeden den, opij se, chceš li být šťastný jeden rok, ožeň se, chceš li být šťastný celý život, pořiď si zahradu. Je to pochopitelně nadsázka, někdo může být ženatý nebo vdaný šťastný také celý život. Ale ta zahrada je možná větší tutovka.
A co pro ty, co zahradu nemají? Pěstování rostlin v bytě je také léčivé. Ale i zde platí, že každý lék podávaný ve větším množství může působit jako jed. Obávám se, že já už to léčivé množství překročil….
Ale i tak jsem rád, když vidím, že se většině z mých rostin daří, přirůstají , kvetou a jsou jednou z těch důležitostí, díky které se stává byt domovem. Že v těch stěnách vnímáme něco živého, pozitivního, co nám dělá tichou a krásnou společnost.
Je tu jedna z dalších možností “fytoterapie”. Chodit a procházet se v přírodě, optimálně v lese. Spojí se dva pozitivně působící faktory. Chůze a čerstvý vzduch, zvlášť příjemně se dýchající někde v lese, uklidňující zeleň stromů, trávy, krása kvetoucích rostlin. V naší krásné zemi je bohudík lesů, luk a zeleně zatím ještě dost. Ta snad to tak ještě dlouho vydrží.
Žádné komentáře:
Okomentovat