Dříve se tato rostlina nazývala potosem, scindapsusem. Scindapsus je už dnes samostatnou skupinou rostlin. A Epipremnum je dnes bohatší o další, před léty u nás neznámé, nebo málo známé rostliny. Například Epipremnum pinnatum nebo E. amplissimum.
Nejznámější Epipremnum aureum je jednou z rostlin, která se pěstovala už v době mého mládí. Před nějakými čtyřiceti lety byla tato pokojová rostlina jednou z těch nejrozšířenějších. Pěstovala se jak v zemi, tak i jako “voděnka”, jen ve váze s vodou. Je také asi jednou z nejvděčnějších a nejodolnějších pokojovek. Ještě ke všemu dobrému jednou z těch, které by měly čistit vzduch.
V bytě po mých rodičích přežívá už téměř padesát let. Vždy, když ta pěstovaná v květináči přerostla, zkrátila se a její vrchol putoval do nějaké vázy, nebo sklenice. Nakonec tak skončily kromě té v květináči ve dvou vázách, z toho v jedné opravdu velmi malé a v jedné sklenici. Tak rostly celá desetiletí. Musím zmínit, že rostly dost daleko od oken, téměř na protější stěně co nejdál od nich. Ty ve vodě přirůstaly velmi pomalu, tak dva listy za rok. Listy se jim také zmenšily. Ale přizpůsobily se a přežily.
Z fotek i videí jsem znal i Epipremnum Neon. Nepřipadalo mi, že bych ho chtěl. Naopak, zdálo se mi až moc kýčovité. Až do té doby, co jsem ho viděl naživo v blízkém květinářství. Tedy hned mi padlo do oka, ale odolal jsem. Jenže mně tak vlezlo do hlavy, že jsem na něj nepřestal myslet. Druhý den, jsem se tam vrátil. Už jich moc nezbývalo, byly o desetikorunu dražší než předchozí den.
Přibyla mně kytka, která svými listy pěkně rozzáří kout, ve kterém se nachází. Nikdy kolem neprojdu, aniž bych se na ni nepodíval.
Tím začalo loňské propadání těmto rostlinám. Následovalo E. Happy Leaf (Manjula). E.Marble Queen a E.Jade - obojí v jednom květináči. Ta druhá rostlina je celá tmavě zelená, asi nejrychleji přirůstající a má také o něco větší listy. Potom jsem se zamiloval do namodralých listů E. pinnatum Cebu Blue.
Letos ještě přibyl další druh E.pinatum a díky Plantmanovi i krásné E. amplissimum se stříbrnými proužky na listech. Ale o těch až někdy příště, zatím je nemám vyfocené.
Ještě přidám odkaz na pár písní australského zpěváka Xaviera Rudda, kterého jsem v letošním roce “objevil”:
Žádné komentáře:
Okomentovat