sobota 26. listopadu 2022

Ficus elastica - Tineke a Belize

Dnes začnu několika vzpomínkami. Někdy v dětství, když mi bylo tak jedenáct, dvanáct let, jsem kromě světa zvířat a živočichů, který mě v té době velmi fascinoval, začal stále více a více obdivovat i svět rostlin a stromů. Doma jsme měli pár kytek, na některé z nich si dobře vzpomínám. V té době se v květinářství občas objevil Ficus elastica. Jeho krásná, pevné a lesklé listy se mně moc líbily. Chtít, aby mně ho někdo koupil, to jsem se neodvážil. Ale aby se k nám do rodiny dostal, vymyslel jsem to jinak. Za ušetřené peníze jsem ho koupil babi k narozeninám. Tuto taktiku jsem o pár let ještě zopakoval, z té akce k tehdejšímu MDŽ, kdy jsem mámu, babi i sestru rovněž obdaroval kytkami v květináčích dnes zbyla jedna aglaonema. Bez řečí mámy se to neobešlo, ale babi byla moc hodná, dělala, že má z fíkusu radost. Možná i měla. 


Pár let poté jsme se stěhovali z menšího města do Plzně. V tom menším městě jsem chodil do třídy, ve které jsem byl moc spokojený, měl jsem tam kamarády a kamarádky. Devátou třídu jsem začal v Plzni a nějak jsem si tam nemohl zvyknout. Do školy jsem jezdil téměř na druhou stranu města, když jsem dorazil domů a chtěl jít ven, šel jsem vždy sám. Nikde žádný kamarád. Tak jsem si alespoň nastěhoval ten fíkus do pokoje, který jsme se sestrou měli a řekl si, že on je teď můj nejlepší kamarád. Tedy já měl (a dosud mám) dost zvláštní nápady.



Ten fíkus máme dodnes. Je to takový ten typ, co býval před léty, dlouhé, zelené listy. Asi žádný kultivar. Vždy, když byl už moc přerostlý, ustřihl se vrchol, dal do vody, znovu zakořenit a rostl dál. Je “služebně” třetí nejstarší kytkou, co máme. Něco přes padesát let. Moje máma ho měla čím dál raději. Když babi odešla, vždy o něm mluvila jako o babi fíkusu.



Dnes představím ale jiné dva fíkusy. Předpokládám, že to jsou kultivary. Zaujaly mě už před pár lety. Dlouho jsem na ně myslel, zvlášť na ten bílozelený, Tineke. Koncem minulého roku jsem objevil ve městě jednu prodejnu s kytkami. Ve výloze tehdy byla zajímavá aglaonema, tak jsem se šel podívat dovnitř. Téměř všechny peníze, které jsem ten den měl v peněžence jsem pár minut předtím utratil v nedalekém knihkupectví, tak jsem měl jistotu, že si žádnou kytku domů neodnesu. Květinářství bylo celkem malé, ale v tom malém prostoru bylo tolik pěkných kytek. Občas se mi během let zdá o podobném květinářství, ve kterém si vždy vyberu nějakou moc hezkou kytku. Probudím se a žádné květinářství, žádná kytka. Tento obchod jako by byl tomu z mých snů podobný. A sympatická majitelka, která do svého obchodu dovede vybrat pěkné a zajímavé kytky.



Podruhé jsem kolem obchodu šel letos začátkem jara. Byl zavřený, polední přestávka. Díval jsem se dovnitř a na poličce vidím pěkné menší fíkusy. Tři. Jeden takový ten s tmavými listy. Zbývající dva Tineke a Belize. Tak jsem chodil hodinu ve městě, pamatuji si, že byla docela zima a foukal vítr, který mi alespoň dvakrát shodil kšiltovku. Raději jsem nejel domů, abych si to nerozmyslel. Říkal jsem si, kdy jindy, když ne teď.  Koupil jsem Tineke i Belize. Za dobrou cenu. Nebyly moc velké. Asi jsem zas potřeboval nějaké nové kamarády.



Doma jsem je přesadil. Větší květináč, dospod drenáž. A dostaly protekční místa u  oken, protože tyto pestrobarevné kultivary potřebují více světla, než ty zelené. Ale polední slunce nechtějí, to by jim listy mohlo spálit. Odvděčily se. Rostly “jako z vody”. Také to letošní léto bylo štědré, co se slunce týká. Je vidět, že jak začal podzim a s ním i kratší a temnější dny, poslední listy jsou menší. 



Co napsat o těchto nejznámějších fíkusech. Jejich původní výskyt sahá od nepálu po Indonésii. Vyskytují se také v Malajsii. Odtud se rozšířily do mnoha států celého světa, tedy do takových, kde najdou příznivé klimatické podmínky. Když se jim daří, dorůstají do velkých rozměrů. Do výšky 30 až 40 metrů. Takové krásné, i když asi o něco nižší exempláře jsem viděl na Krétě, Madeiře a na Ischii. V bytech se dají udržovat na přijatelných a požadovaných rozměrech řezem, nebo zakořeněním vrcholů ve vodě. Nejlépe v jarních měsících. 


Do toho obchodu jsem se ještě vrátil. Aglaonema Electric Lime, kterou jsem tam viděl při první návštěvě na mě počkala až do návštěvy třetí, kdy jsem si šel pro Scindapsus treubii Moonlight a

Scindapsus treubii Dark Form. Byla už zlevněná, stejně jako aglaonema Bílá Osaka. Tak jsem si je s těmi scindapsusy  přinesl domů. Kdyby náhodou někoho z Plzně a okolí zajímalo, kde se ten obchod nachází, tak je v Sedláčkově ulici číslo 246/22. Nedaleko náměstí a kousek od hlavní pošty. Jmenuje se Kytky v oblacích.


Ještě odkaz na další pěkné řecké  písničky Marthy a Teny:


https://youtu.be/dfx-9xsdDro

https://youtu.be/knr9HfsztXY

https://youtu.be/qLkNm3GHaIU

https://youtu.be/q-PYAYlAJow

https://youtu.be/aTAd84-op_o

https://youtu.be/bz3a5t77QRk

Žádné komentáře:

Okomentovat