Když mně před dvěma roky k mým třem aglaonemám přibyla čtvrtá, Pride of Sumatra, naplno mi došlo, jak pěkné, snad mohu napsat i krásné, rostliny to jsou. Aglaonema Pride of Sumatra svým atraktivním vzhledem působila jako náročná rostlina. Opak je pravdou. I když její největší předností jsou její listy, má zajímavé i květenství. Ta se objevila v prosinci a ještě teď, v květnu vypadají celkem k světu. Tehdy jsem si řekl, že by nebylo špatné mít ještě nějakou aglaonemu, která je výrazně bílá a další, která je výrazně červená.
Tu výrazně bílou vám dnes představím. Koupil jsem ji před rokem. Do toho květinářství jsem přišel pro úplně jiné rostliny. Ale náhodou tam byly také ve slevě dvě aglaonemy a po chvíli, kdy jsem nad nimi stál a prohlížel si je, jsem neodolal. Nakonec je právě ta aglaonema Bílá Osaka z těch pěti rostlin, které jsem si tehdy přinesl, tou nejoblíbenější.
Na internetu jsem viděl více fotek prakticky totožných aglaonem s bílými listy pod různými názvy. Proč má tento název shodný se jménem třetího největšího japonského města, nevím. I když to město začíná na Ó. Trochu jsem měl z jejích bílých listů obavy. Pokládal jsem ji vzhledem k minimální zelené, která na nich je za choulostivou. U rostlin, v jejichž listech je málo chlorofylu je to vždy otázka, jak porostou nebo neporostou .
Obavy byly zbytečné, po roce mohu napsat, že sice roste možná o něco pomaleji než ty, které mají v listech chlorofylu více. To je i jistou výhodou. Zůstává ve velmi přijatelné velikosti. Navíc ji narostlo pár odnoží a vykvetla. Ze dvou květů se na jednom objevily i plody. Ty se zvětšovaly velmi pomalu a zatím netuším, jestli dozrají. Pokud ano, určitě přijde pokus o jejich vysetí.
Zatím jsou mé zkušenosti s těmito rostlinami dobré. Je mezi nimi hodně atraktivních kultivarů, které jsou v našich domovech okrasou - živým uměleckým dílem přírody, tedy s přispěním a šlechtěním šikovných pěstitelů. A ta červená aglaonema? Také snad jednou bude.
Ještě přidám obrázek, z jedné našich vycházek.
Žádné komentáře:
Okomentovat