V loňském roce jsem si z nabídky voskovek na stránkách Tropiku objednal červeně kvetoucí Hoyu ilagiorum. Abych neobjednával jen jednu kytku, přidal jsem do objednávky ještě Epipremnum pinnatum blue form. Asi také proto, že bylo levné (necelou stovku) a že jsem chtěl vidět, jak se bude lišit od E. pinnata Cebu blue. Dorazila rostlina v kelímku, dlouhá asi metr, možná i víc. Část stonku byla olistěná, část bez listů. Stonek jsem rozřezal a nechal znovu zakořenit. Jak už to u těchto vděčných rostlin bývá, všechny řízky i jen s jedním listem ve vodě spolehlivě zakoření. Často zakoření i bezlisté stonky, na kterých je takový ten “uzel” s čekacími kořeny a “pupenem”, ze kterého za trochu delší dobu vyroste i malý list a posléze i nová rostlina. O tom jsem se letos na jaře přesvědčil při řízkování E. pinnata Cebu blue.
Tak ten rozdíl mezi oběma E. pinnaty. Zatímco Cebu blue má listy opravdu do modra, na dnes představené rostlině tu modrou moc nevidím. Je hezky zelená. Dobře roste a to i v poměrně zastíněném místě. Taková obyčejná a přesto hezká kytka. Kdyby měla možnost růst u nějakého mechového sloupku a přichytit se k němu, listy by se jí zvětšily a byly by víc podobné listům monstery. O Cebu blue někdy jindy, až trochu víc poporoste.
Teď k jiné rostlině a jiné barvě. Přesněji k rostlinám. Vlčím mákům, kterých jsem pohromadě asi nikdy neviděl tolik, jako letos na blízkém poli, kolem kterého chodím téměř každý den na procházky. O tom poli jsem nedávno tady na těch stránkách napsal, rostl na něm krásný jetel, tmavě červené, nebo spíš bordové barvy. Už odkvetl a mezi jeho odkvetlými stonky se objevily rozkvétající vlčí máky. Jednu červenou vystřídala zase jiná červená.
Nevím, jestli ten vlčí mák byl spolu s jetelem záměrně vysetý. O tom pochybuji. Ale pohled na to pole je pěkný, mnoho lidí si ho fotí. Myslím, že ten pohled stojí za to, tak jsem ho také vyfotil.
Nakonec obrázek jednoho zubatého zvířete.
Žádné komentáře:
Okomentovat