Nemuselo by to být ani o Šumavě. Mohlo by to být o každém místě na světě, kde žijí lidé, kteří si rostlinami, stromy a hlavně kvetoucími rostlinami zpříjemňují své životní prostředí.
Žijeme ve světě protikladů. Naštěstí. Takže k tomu nepříjemnému a špatnému, co nám v životě působí stres, úzkosti, obavy i strach jako protiklad jsou i lidé, události a okolnosti působící optimismus, radost i štěstí. K těm hezkým a na většinu z nás dobře působícím věcem je i pěkné prostředí na místech, kde žijeme, nebo kde se i krátkodobě nacházíme.
Nedovedu si představit život na místě, kde by nebyly stromy, trávníky, okrasné keře a rostliny. Je to snad už symbióza, uvědomělá, nebo automatická, mezi námi a rostlinami. Nemyslím tím jen obilí, pastviny a stromy na dřevo a papír a jiný užitek.
Stejně tak, jako se každé jaro těším na přílet jiřiček a rorýsů (vlaštovku už jsem tady neviděl, ani nepamatuji) a první kukání kukačky, těším se i na to, až stromům po zimě narostou nové listy, rozkvete zlatý déšť, šeřík, akáty a nakonec i lípy. Až se v oknech objeví muškáty, petunie a další květiny, oznamující, že přichází to hezčí období roku.
Možná je to i vyjádřením určité úrovně kultury civilizace a výrazu vůle k hezkému životu. Něco, co na první dojem není nezbytně nutné, ale něco, co do našeho života přináší pohodu a krásu. Stejně jako hudba, knihy, dobré filmy…Procházky v přírodě, ale i na místech, kde žijí lidé.
O co víc jsou příjemnější ulice, ve kterých rostou stromy, kde jsou trávníky, keře a kvetoucí rostliny. Jak hezké je kvetoucími rostlinami vyzdobené okno, nebo keř růží před domem.
Železná Ruda je v posledních letech v letní sezóně nejen pěkně zelená, ale i pěkně rozkvetlá. Vyrovnala se vedlejší Bavorské Rudě, možná ji i svým způsobem předběhla.
Zatímco dříve mohla být Bavorská Ruda, která dnes působila spíš vylidněně vzorem, dnes je to naše Železná Ruda, která roste a “kvete”. Z té naší je většina dnešních obrázků, z té, která je kousek za hranicemi je maceška, která roste přímo v chodníku a dokazuje sílu rostlin. Ze semena zapadlého do škvíry, ve které je trochu země vyrostla a vykvetla. I když v těch podmínkách má život velmi nejistý, přece si ho dokázala dočasně (tak, jako je dočasné všechno) užít. Protože i maceška je ráda za teplo, slunce a déšť. Druhým objektem, které jsem tam vyfotil bylo rezavé kolečko, ve kterém krásně kvetla veselými květy nějaká rostlinka.
Co napsat na závěr. Přání, aby ta místa, ve kterých žijeme byla ještě zelenější a rozkvetlejší.
Už dlouho jsem nedával odkaz na nějakou písničku. Tato se mě v poslední době hodně líbí.
Žádné komentáře:
Okomentovat