Bez několika málo dnů jsme se po roce vrátili do Dolomit. Na jiná místa, která jsou uvedena v názvu. Se stejnou cestovní kanceláří, s brněnskou Alpinou. Zájezd lákal na “pohodovou turistiku” a protože zájezd v minulém roce byl pro nás poněkud náročný, vybrali jsme si tentokrát tu pohodovou turistiku.
Hned první den jsme se přesvědčili, že naše představy o pohodové turistice byly poněkud naivní. Nahoru jsme vyjeli lanovkou a potom se naše turistická skupina vydala rychlým tempem po trase určené pro první den. Ti vpředu nasadili pro nás velmi rychlé tempo. Dodatečně jsme se dozvěděli, že většina účastníků zájezdu chodí po vysokých horách pravidelně a daleko častěji než my. Pro nás je takový standard naše Šumava.
Do Dolomit jsem se chtěl vrátit kvůli jejich kráse, kvůli krásné přírodě a nezaměnitelné atmosféře těchto krásných hor. Pro mě bylo důležité mít možnost se zastavit, nechat na sebe působit atmosféru místa, těšit se z jednotlivých detailů, třeba z krásy stromů, keřů, rostlin i jednotlivých skal a kamenů. To při rychlém pochodu nestíhám. K tomu ještě když na něj vyrazím po probdělé noci v autobuse. Dalším faktorem bylo i zřejmě na zdejší vysoké hory teplé počasí a slunce, před kterým na většině trasy nebylo kam se schovat.
Nesmím zapomenout také na věk, přece jen v šestašedesáti už mi to neběhá tak jako dříve a i když toho i v současné době nachodíme o dost víc, než naši vrstevníci, je to stále po rovině.
Na začátku toho prvního výletu jsme se pohybovaly někde v druhé polovině naší dvaceti členné skupiny. V druhé polovině cesty jsme už byli poslední a začalo nám být jasné, že do smluveného času ve čtyři odpoledne na určené místo k lanovce nedorazíme.
Navíc se ještě do té doby krásně modré nebe, jen s občasnými bílými mraky během okamžiku změnilo. Valily se temné bouřkové mraky a začal hřmít. S ten den posledních sil jsme se téměř doplazili k lanovce, kde na nás čekala naše skupina, kterou jsme víc jak půl hodiny zdrželi od plánovaného odjezdu.
Nasedli jsme do stejné kabiny lanovky s naší průvodkyní a hned se domluvili na zkrácení tras pro příští dny tohoto čtyřdenního zájezdu.
Pokračování (ještě nevím, jestli bude jedno, nebo dvě) příště. Na první fotce vidíte hotel, ve kterém jsme byli ubytování. Na druhé krásný výhled, který jsme měli před hotelem, tak i od stolu v jídelně. Pokoje byly pěkné a jídlo, jak se říká - nemělo chybu. Jak v množství, tak i v kvalitě.
Žádné komentáře:
Okomentovat