Alokázie

Předsevzetí jsou asi od toho, aby se porušovala. Na podzim v minulém roce jsem si dal předsevzetí, že už nebudou přibývat další kytky. Vydrželo jen do začátku jara a potom už přibývaly a přibývaly. V tomto týdnu dorazila jedna koupená na Ebay z Německa a v příštím, nebo v tom dalším týdnu očekávám pět dalších z Francie. Snad pro letošek už opravdu posledních. Dnes představená rostlina přibyla někdy v dubnu. Alokázie. Pravděpodobně je to  alokázie amazonica, možná sanderiana, zdají se mi dost podobné. Nepřinesl jsem ji takovou, jakou ji vidíte. Ale od začátku.

Občas navštívím bývalé kolegy v práci. Jeden z nich má na stole alokázii. Už několik let. A vždy, když odkvetla, poprosil jsem o zaschlé květenství, v němž jsem vždy víceméně marně hledal semínka, ke svým pokusům. Teď v dubnu jsem viděl cosi, visící z oddenku, nebo “kmínku”, tak jsem to uštípl v domnění, že je to zas  odkvetlý květ. I když zdálo se to nějaké jiné. Když jsem se na to doma pozorně podíval, zjistil jsem, že je to  hlíza, v jakémsi pevném obalu. Nejprve jsem ji dal do navlhčené vaty. Zdálo se, že nijak nereaguje. Pokusil jsem se ten pevný obal sloupnout, přičemž se mi spodní, tenký konec hlízy ulomil. Dal jsem ji do země, tak, aby z ní vyčníval jen horní “pupen”. A byl zvědavý, co bude dál.

Když jsme se koncem června vrátili z dovolené, čekalo mě překvapení v podobě prvního listu. Ještě malého, bez typického vzoru a podoby starších listů. Alokázie postupně přirůstala rychleji a rychleji. Do podoby, kterou vidíte. Ta je z prvního říjnového týdne, kdy byla přesazena do většího květináče. Od té doby přibyl další list.

Nevím, jak ostatní druhy alokázií, ale tato se mi zdá celkem bezproblémová. Ten můj kolega a kamarád v práci už ji tam má pár let. Dala mu ji tam jeho manželka. On na kytky příliš není, jednou až dvakrát týdně ji zalije a víc se o ni nestará. Slyšel jsem, že některé alokázie jsou náročnější. Chodím pravidelně kolem jednoho okna v přízemí, kde měli jednu s moc zajímavými listy. Nikdy jich nebylo víc než dva. Potom už jen jeden a teď už tam nic není.

Co jsem se dočetl na internetu, tak alokázie mají rády kyselejší půdu. Takže zemina pro pokojovky smíchaná s rašelinou.  Teploty vyšší, minimálně dvacet stupňů. Dostatek světla, ale ne přímé slunce. I když jsou alokázie atraktivní rostliny a jejich listy jsou mezi pokojovými rostlinami jedny z nejzajímavějších a jejich nabídka jak v obchodech, tak na internetu je stále větší, doufám, že mi tahle jedna bude stačit.