Na jaře v roce 2018 jsem dostal list zajímavé sansevierie, Sansevierie pinguiculy. List jsem dal do vody a čekal, až pustí kořeny. Na konci léta už byly dostatečně narostlé, aby se list dostal do země.
Až na jaře příštího roku ze země vykoukl zárodek rostliny. Pomalu, ale opravdu hodně pomalu se zvětšoval. Až po čtyřech letech jsem novou rostlinu přesadil do většího květináče. Její kořeny byly rostlé tak, že jsem ji zasadil blíž okraji květináče s horním vnějším průměrem 12 cm. To pro představu o velikosti rostliny. To volné místo před ní, jak se za nějaký čas ukázalo, se velmi hodilo.
Rostlina přesazení do většího zřejmě ocenila, protože během léta vypustila odnož, která vypadá, jako by rostla na chůdách. Tedy na kořenu, který je v zemi i částečně nad zemí, což je pro tuto sansevierii typické.
V letošní létě, tak bohatém na slunce i teplo se kytce dobře dařilo. Důkazem bylo, že nová odnož přerostla rostlinu mateřskou. I tak je stále přijatelně malá a jestli se bude ještě zvětšovat, to ukáže rok (roky) příští.
Z jejího pomalého růstu je zřejmé, že Sansevieria pinguicula - dnes také uváděna jako Dracena pinguicula nebude běžně nabízenou a dostupnou rostlinou. Sehnat se dá nejspíše na ebay, myslím, že momentálně jsou tam i nabídky z Německa a Maďarska.
Sansevieria pinguicula pochází z Keni. Z místa původu je patrné, že má ráda teplo a světlo.
V létě ji od jara do podzimu zalévám jednou týdně. Množstvím vody přizpůsobuji množství světla a tepla. V zimě zalévám jen symbolicky, s ohledem na to, že v bytě je kolem dvaceti stupňů.
Připojím ještě pozdrav podzimu.
Žádné komentáře:
Okomentovat