Pro naši první letošní dovolenou jsme si vybrali zájezd z plzeňské cestovní kanceláře Sochor. Původně jsme měli jet s Hungariatourem do našich osvedčených lázní Zalakaros.
Ale vyskytl se problém. Pro odjezdové místo autobusem z Plzně se přihlásilo málo lidí. Tak byl odjezd z Plzně zrušen a odjíždělo se z Prahy v neděli v 5.30. Přitom první spojení z Plzně do Prahy dorazí až o hodinu později. Brát si taxíka, to už by se i tak poměrně drahý zájezd prodražil. A tak jsme maďarské lázně vyměnili za české a vůbec jsme nelitovali.
Zájezd do Třeboně byl specifikovaný jako poznávací a zážitkový pobyt s wellness. Tedy co znamená slovo wellness jsem si musel najít na internetu, kde se píše o cestě k souladu mysli, duše a těla. Myslím, že Třeboň a krajina kolem ní je k tomu docela vhodná.
Poznávací zájezd začal za nějaké dvě hodiny po odjezdu z Plzně první zastávkou v městě Písku, které je třetím největším městem v Jihočeském kraji. Město bylo založeno v roce 1243 a kromě historického centra má i nejstarší kamenný dochovaný most v Čechách ze 13.století. Podle legendy měl své pojmenování získat podle toho, kdo po něm první přejde. Protože po něm první přešel jelen, jmenuje se Jelení most a stojí na řece Otavě.
Při povodních v roce 2002 strhla voda většinu kamenného zábradlí i jednu z barokních soch. Kousek od mostu jsou i umělecké značky výšky hladiny při povodních. “Plaváček” a chodidla. Vidíte na fotkách. V roce 2007 orkán Kyrill zlomil kříž s Kristem, který přežil povodeň. Dnes jsou sochy z mostu v expozici Prácheňského muzea, na mostě jsou jejich věrné kopie. Ta na fotce, to je sv. Jan Nepomucký.
Nedaleko od mostu jsme mohli obdivovat sochy z písku na téma "dřevo-plavba", které bohužel životnost soch kamenných mít nebudou. Ale i tak jsou pěkné a patří obdiv jejich “sochařům”, nebo spíš “sochapískařům” ?
Písek má i další NEJ. Spolu s Jindřichovým Hradcem byl prvním městem (Jindřichův Hradec druhý), kde František Křižík zavedl městské elektrické osvětlení. První obloukové lampy se rozsvítily v centru města 23.6.1887. Symbolicky přidávám foto lampy, i když nevím, jestli to může být ta původní. V kamenné zdi kousek od ní rostla hezká malá rostlinka, právě kvetla, tak přidávám i její obrázek.
Abychom měli na Písek i výhled z výšky, paní průvodkyně nám sjednala prohlídku Velké věže děkanského kostela Narození Panny Marie. Věž je z roku 1489, její výška je 72m. Počet schodů, které jsme zdolali byl 210. Ochoz, na který jsme vystoupali je ve výšce 42m.
Ač nás průvodce upozorňoval, že schody a stropy nad nimi jsou stavěné pro tehdejší lidi menšího vzrůstu, i přes toto upozornění jsem se při své “šikovnosti” při výstupu nahoru praštil dvakrát do hlavy. Nebylo to poprvé a zřejmě ani naposledy, takže pokud se někomu zdám praštěný, nemohu to popřít.
Jak vidíte, ještě jsme ani do té Třeboně nedojeli a už jsme měli plno zážitků. Rozloučím se ještě jedním obrázkem. Dříve se domy nečíslovaly a ani nevím, jestli před nějakými pár sty lety byly názvy ulic. Používalo se jiné značení a tady je jasné, že toto byl dům u slona.
Žádné komentáře:
Okomentovat