sobota 6. července 2024

Malé (velké) radosti

Pamatuji si, jakou jsem měl radost, když mi poprvé vykvetla nějaká tilandsie, nebo hoya. Čím déle na květ čekáte, tím je radost větší.


Poprvé má své kouzlo. No a dnes vám představím první květy malých kaktusů, které jsem si přinesl z letošní výstavy. Zatím kvetly tři, ale tři další je budou  brzy následovat. Zásluhu na jejich kvetení nemám žádnou, tu má pan pěstitel(é), jehož výpěstky jsem koupil. Tedy snažím se, aby jim u mě nic nechybělo. Přesadil jsem je do většího, párkrát jsem je už zalil.

A co že to kvetlo za kaktusy?  První dvě fotky patří  gymnocalyciím. První je G. stellatum var.kleinianum, druhé G. obductum.



Gymnocalycia jsou pro mě moc sympatické kaktusy. Až natolik, že jsem si na začátku roku objednal semena několika  druhů gymnocalycií a pokusil se je vysít. K mému překvapení jich vzešlo víc, než jsem očekával. Jenže cesta od semenáčku velikosti špendlíkové hlavičky k rozkvetlému kaktusu bude dlouhá a není jisté, jestli bude také úspěšná. Pokud to vyjde, radost bude jistě veliká.Teď je alespoň jisté, že jsem zažil radost z kvetení zde představených kaktusů, i když jsem na jejich květy čekat nemusel. Nakonec květy kaktusů jsou tou pověstnou třešničkou na dortu. Kaktusy bývají pěkné i když nekvetou.



Posledním rozkvetlým kaktusem s výrazně zbarveným květem je sulcorebutia dorana.

Jednou je zaostřeno na květ, jednou na samotný kaktus, který vypadá velmi zajímavě i když zrovna nekvete. To platí i u předchozích.



Kaktusy kvetly vždy ve dnech, kdy zrovna slunce naplno nesvítilo. Možná to je příčinou, proč jsou nejsou květy více otevřené.



Martin také prvně představený květ vyfotil. Aby těch jeho květů bylo víc, představím i tři jeho počítačové grafiky inspirované květy. Na jedné je i zygopetalum, které nám doma právě kvete. 







Žádné komentáře:

Okomentovat