Netřesky mě zajímali, co si je pamatuji. První vzpomínku na ně mám z balkonu u babi a dědy, kde jsme bydleli, než se rodiče odstěhovali do prvního vlastního bytu. Ještě v době, než jsem začal chodit do školy si je pamatuji ze skalek zahrad, okolo kterých jsme chodili.
I později, po většinu mého života se usídlily na lodžii, někdy ve větším, jindy v menším množství. V posledních několika letech už jich příliš nezbylo. Z těch co zbyly, jsem dal většinu sestře na zahradu.
Na zahradě, přímo pod otevřenou oblohou rostou vždy lépe, i lépe vypadají. Na lodžii mi z těch původních zbyly asi čtyři druhy, kterým se zatím stále daří.
V letošním létě jsem ale už dvakrát neodolal a v blízkém květinářství nakoupil vždy po třech netřescích. Ne pro sebe, ale jako dárek pro sestru. No, ten dárek mohla být také záminka, abych si to odůvodnil.
Protože vždy kolem největší rostliny bylo i dost ”mláďat”. Jednu malou odnož od každého jsem si nechal a zasadil. Při druhé trojici netřesků jsem je Martinovy podstrčil k vyfocení. Fotky jsou povedené, bylo by škoda, kdybychom je viděli jen my dva.
.jpg)
Ještě předtím jsem ho nechal vyfotit můj nejoblíbenější netřesk, nějaký kultivar jovibarby heuffelii. Ten mám myslím šestnáct let. Svého času se rozrostl na polovinu truhlíku. Zbyly z něj jen dvě dvoj-rostliny. Jedna skončila u sestry, druhou jsem si nechal. Její fotky jsou jako první.
Tak to bylo dnes jen tak pro inspiraci. Pro někoho, kdo by chtěl mít na zahradě, na balkoně, lodžii, terase nebo i v truhlíku za oknem nenáročný mrazuvzdorný sukulent. Velmi zajímavá byla i cena. Po 40, Kč. No, nekupte to za tu cenu.
Žádné komentáře:
Okomentovat